„Dokud byly roušky povinné, tak jsme byli poněkud anonymně sjednocení. Ale i pod nimi jsme samozřejmě rozděleni byli,“ říká Klicperová, která své tvrzení opírá o průzkum, který nedávno realizovaly dva ústavy Akademie věd – Filozofický a Psychologický.

„Ptali jsme se lidí, co pro ně rouška znamená, co symbolizuje. A už tehdy, ještě za stavu nouze, byla rozdělenost zřetelná. Vyzpovídali jsme celkem tisíc respondentů,“ dodává.

Většina dotázaných roušky vnímala jako spojence – jako symbol ochrany, navíc symbol důležitých hodnot, jako jsou zdraví, bezpečí, ohleduplnost, zodpovědnost.

Často si lidé ale také stěžovali, že mají pocit nesvobody, až manipulace. „Roušky jim mnohdy symbolizovaly selhání vlády, neschopnost ministrů roušky zajistit, anebo dokonce politický útisk – totalitu,“ říká Klicperová z Psychologického ústavu Akademie věd.

„Roušky symbolizují bratrství, ať už svojí podstatou, tak způsobem, jak je lidé vyráběli jeden pro druhého. Česká společnost obstála i ve srovnání se světem. U nás se šily roušky, jinde se kupovaly zbraně,“ míní Klicperová, podle které roušky jasně ukázaly naši kapacitu, schopnost mobilizace, když o něco jde.

A i když jsme z krize vyšli podle psycholožky se ctí, uvidí se, jak Česko zvládne nastupující vlny ekonomických propadů. „Tam uvidíme, jak obstojíme jako národ,“ uzavírá Klicperová se slovy, že krátké vzepětí je snadné, delší ekonomické problémy však budou obtížnější.