Podle Pánka je nutné dát řád příchodu nových obyvatel. A poskytovat pomoc v míře, která je únosná pro hostitelské země. „Toto se v loňském roce nedělo, a proto došlo k takovému zneklidnění obyvatelstva,“ uvedl. Pokud dnes někdo říká, že je třeba nebát se uprchlíků, tak něco takového je v podstatě pošetilé. „Je třeba věcem porozumět a dát jim řád, který odpovídá zemím, do kterých migranti přicházejí,“ upozornil s tím, že migrační krize ukázala spíše slabost nežli sílu EU.

Pokud to tak bude pokračovat dál, EU se dlouho neudrží

Poukázal na to, že pozitivní stránky EU jsme si uvědomovali v posledních 25 letech, a proto jsme se do EU těšili a chtěli do ní vstoupit. Pokud se nyní říká, že bychom měli z EU vystoupit, tak jde o unáhlenou reakci. Podle Pánka bychom se měli dostat ze současné situace, kdy jeden velký stát řídí EU, aniž by ty druhé se s ním solidarizovaly a aniž by se on ohlížel na vůli ostatních. Pokud by to takto pokračovalo dál, tak by se EU zřejmě dlouho neudržela. „EU je historickým jevem, nic v Evropě ani na světě není věčného. Ale pokud si přejeme udržet EU do budoucnosti, pak je třeba zvládat migrační krizi úplně jinak, než se to děje dosud,“ uvedl.

Vznikají situace, se kterými se Evropa neumí vyrovnat

Myslí si také, že je zbytečné obávat se islámu jako jednoho ze světových náboženství. „Pokud je vyznáváno v prostředí jemu vlastním, je jedním z pořádajících principů lidstva, který je třeba respektovat,“ uvedl Pánek na adresu islámu.

Na druhou stranu ve chvíli, kdy se přesouvají velké masy obyvatel a vytvářejí se komunity, ve chvíli, kdy v sociálním smyslu ztroskotal multikulturalismus, kdy se nedaří integrace velkých skupin obyvatelstva, pak vznikají zcela nové situace, s nimiž se neumí Evropa vyrovnat.

Jestliže přicházejí velké komunity, které se nemíní přizpůsobit většinovému obyvatelstvu a snaží se vytvořit enklávy, tak to nutně vede k tomu, že se vytváří napětí a potenciální střety a do budoucnosti i možné konflikty.

Nebezpečné tendence z Německa

Pánek také kritizoval některé přehnané tendence, které se projevují v Německu, kde jsou snahy některých Němců se naučit arabsky jen proto, aby rozuměli svým novým obyvatelům. „Prosím, to je tak absurdní myšlenka – ne proto, že by nebylo dobře rozšiřovat si jazykové znalosti –, pak je ale třeba naučit se turecky, paštunsky, naučit se další a další jazyky, protože přichází nikoliv sourodá, ale etnicky velice diferencovaná část obyvatelstva. To je myslím jedna ze zásad, která prolamuje evropskou civilizaci a je svým způsobem velmi nebezpečná,“ varoval historik.

Politická korektnost se přežila

Jedním z pozitivních přínosů migrační krize je podle něj poznání, že svým způsobem před desetiletími účinná politická korektnost se naprosto přežila a že nyní zakrývá realitu. Což vede k tomu, že lidé v Evropě jsou poněkud vystrašení, protože nejsou dostatečně informováni. „Myslím, že je to významné poučení pro evropské vlády a snad se z toho někdy poučí i Evropská komise, že je třeba sdělovat byť nepříjemnou pravdu, ale takovým způsobem, že bude současně navrhováno realistické řešení. Představy o tom, že je třeba respektovat to, co se děje, a nevědět, co to je, a neznat rizika, to je myslím jedna z velkých chyb, kterým zatím Evropa čelí,“ dodal historik Jaroslav Pánek.