Kolínský institut pro ekonomický výzkum (Institut der deutschen Wirtschaft, IW) zveřejnil zprávu, zkoumající kam jdou peníze z evropského rozpočtu. Zpráva poskytuje ucelený přehled o finančních strukturách a hospodářských vztazích v rámci EU, přičemž klade důraz na transparentnost finančních toků, aby bylo možné pochopit dopady integrace EU. 

Čistí plátci a čistí příjemci hrají v ekonomice EU zásadní roli. Rozdíl mezi platbami a zpětnými toky vede k přerozdělování zdrojů v rámci EU. Čistí přispěvatelé jsou členské státy, které do rozpočtu EU platí více, než z něj dostávají zpět. Tyto země se tedy podílejí na financování společných projektů a programů, z nichž má prospěch celá unie. Čistí příjemci naopak dostávají z rozpočtu EU více, než do něj odvádějí, což jim pomáhá překonávat hospodářské problémy a podporovat jejich rozvoj.

Tabulka A-1 Provozní rozpočtová salda 27 členských států v roce 2023 ze zprávy ukazuje značné rozdíly mezi členskými státy. Zatímco některé země, jako je Estonsko a Bulharsko, vykazují silná pozitiva, jiné, jako je právě Německo a Francie, mají značné deficity.

V přepočtu na obyvatele a ve vztahu k hrubému národnímu důchodu (HND) zůstává největším čistým přispěvatelem Německo, které vykazuje deficit ve výši –17,433.48 milionů eur – jeho výdaje převyšují příjmy. Německá čistá pozice v roce 2023 ve srovnání s předchozím rokem mírně poklesla, a to z 19,7 miliardy eur na 17,4 miliardy eur, nicméně je stále výrazně vyšší, než v období před brexitem. Německo tak zůstává největším čistým přispěvatelem před Francií, která loni vyplatila o 9 miliard eur více, než dostala zpět. Na třetím místě je Itálie s čistým příspěvkem 4,5 miliardy eur.

V roce 2023 se v rámci operativních rozpočtových sald členských států EU ukazuje, že největšími příjemci z rozpočtu EU jsou země, které se nacházejí v centrální a východní Evropě. Mezi nejvýznamnější příjemce patří Polsko, které obdrželo 8,2 miliardy eur, následované Rumunskem a Maďarskem, které dostaly 6 miliard a 4,6 miliardy eur. Tyto země profitují z různých fondů EU, které jsou zaměřeny na rozvoj infrastruktury, zemědělství a sociální programy, což jim umožňuje zlepšovat životní úroveň svých obyvatel a podporovat ekonomický růst.

Česká republika se v tomto kontextu nachází na střední pozici. V tabulce A-1 není explicitně uvedena částka, kterou Česká republika obdržela, ale její rozpočtové saldo naznačuje, že je spíše příjemcem než přispěvatelem. V porovnání s Polskem a Rumunskem, které dostávají výrazně více, však Česká republika nemusí mít tak silný přístup k těmto prostředkům.

Španělsko, jakožto jedna z větších ekonomik EU, se nachází v odlišné situaci. I když je Španělsko významným příjemcem evropských fondů, jeho rozpočtové saldo ukazuje, že se nachází v relativně vyrovnané pozici. 

Zajímavým aspektem je teoretická analýza, která naznačuje, že to, co Itálie přispívá do rozpočtu EU, by mohlo být ekvivalentní částce, kterou dostává Maďarsko. Itálie v roce 2023 přispěla do rozpočtu EU částkou 4,5 miliardy eur, zatímco Maďarsko obdrželo 4,6 miliardy eur. 

zdroj: Institut der deutschen Wirtschaft, IW