Abalová pochází z druhé generace muslimů narozených v Německu, kořeny její rodiny sahají do Bosny i na Srí Lanku. „Mám německé občanství, němčina je můj mateřský jazyk, Německo můj domov a západní hodnoty mými vlastními, i když jsem k nim přidala i něco z islámského náboženství,“ vysvětluje.

Přesto to má prý jako muslimka v Německu těžké, spousta Němců nemá muslimy příliš v oblibě. Po pařížských útocích se situace německých muslimů ještě zhoršila – přibylo útoků na muslimské obyvatelstvo, mešity i uprchlické příbytky. „Trochu mi to připomíná historii Německa před druhou světovou válkou ve vztahu k Židům. Skutečně doufám, že si to brzy někdo uvědomí a tomuhle šílenství učiní přítrž dříve, než zajde příliš daleko,“ věří Abalová.

Německá vláda by na nastalou situaci měla dle jejího názoru reagovat zejména tím, že najde zdravou míru, pokud jde o uprchlíky. „Nemůžeme přijmout každého, Německo by mělo stanovit nějakou hranici. Musí být správně začleněni, naučit se německy, přijmout naše zákony. Tohle je největší výzva pro naši zemi od druhé světové války,“ říká německá muslimka.

Islámský stát je pro muslimy urážka

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Abalová rovněž zdůraznila, že muslimové po celém světě odsuzují teroristické útoky radikálů, neboť zabíjení nevinných lidí jde proti učení Koránu. „Islámský stát překroutil islámskou víru pro svoje vlastní mocenské účely. Je to organizace, která nemá s náboženstvím nic společného. Pokud něco, tak se jen muslimové utvrdili v tom, že Islámský stát je urážka pro jejich víru a že musí být bezpodmínečně zastaven,“ ujistila Abalová.

Proč se lidé přidávají k Islámskému státu? Dle odbornice na islám proto, že muslimský svět je v krizi. Zoufale prý postrádá vzdělání, otevřenost a komunikaci s jinými kulturami. „I tady v Německu jsem se setkala s muslimy, jejichž světonázory mě šokovaly. Vzdělání není jen schopnost číst a psát, obnáší také kritické myšlení, což spousta mladých muslimů nemá. Stávají se tak snadnými oběťmi náboru, protože jsou jednoduše manipulovatelní,“ myslí si.

Radikalizace mladých muslimů dle ní navíc souvisí s jejich špatnou integrací do společnosti. Mladí lidé mají pocit, že se o ně stát nezajímá a společnost se na ně dívá shora. Jsou bez práce, často nevzdělaní. Za této konstelace tak prý snadno podléhají vábení radikálního islámu. Dává jim totiž mnoho planých slibů, a hlavně pocit sounáležitosti. Jediné, co požaduje na oplátku, je věrnost islámu.