Národnost podezřelých v případě možného trestného činu výslovně uvádí například policie v severoněmeckém Hamburku. V jejích tiskových zprávách z tohoto týdne se tak lze dočíst třeba o devětadvacetiletém ekvádorském podezřelém, dvacetiletém Syřanovi nebo sedmadvacetileté Němce.

To samé chce uvést v praxi od 1. února i Meklenbursko-Přední Pomořansko. Tamní ministr vnitra Lorenz Caffier (CDU) změnu zdůvodnil snahou o transparentnost. Navíc díky ní bude možné čelit nařčení, že úřady se v některých případech snaží zatajit původ podezřelých, míní.

Takováto nařčení často vznášejí například politici protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) i dalších pravicových uskupení. Podle studie mediálního odborníka Thomase Hestermanna z loňského roku je ale skutečný obrázek úplně jiný. 

Ke zkreslení skutečnosti podle další dvojice odborníků přispívá i samotná AfD. Z tiskových zpráv AfD za rok 2018 věnovaných kriminalitě se jich totiž 95 procent týkalo cizinců, kteří jsou přitom podle policejních statistik zodpovědní jen za menšinu trestných činů, konkrétně za zhruba 35 procent.

Obava ze zkreslení skutečnosti je jedním z důvodů, proč některé další spolkové země, jako například jihoněmecké Bádensko-Württembersko, národnost podezřelých obecně uvádět odmítají.