Nadace Amadeu Antonio Stiftung, která má brožurku na svědomi, se už déle než dvacet let angažuje v boji proti rasismu, xenofobii a pravicovému extremismu. V minulosti již tato neziskovka vzbudila kontroverze několika posudky. Především minulost její zakladatelky pravidelně vyvolává velkou polemiku. Je jí totiž někdejší prominentní novinářka komunistické Německé demokratické republiky Anetta Kahane.

Tato novinářka je v Německu dobře známá především jako dcera komunistického funkcionáře z časů NDR, sestra angažovaného filmového režiséra, a především velmi čilá agentka komunistické Stasi. Pod krycím jménem Victoria měla východoněmecké tajné službě podat více než osm set stránek zpráv z prostředí umělců, studentů a novinářů.

Od roku 1998 řídí neziskovku bojující proti neofašismu a vymýšlející projekty jako „žádné místo pro fašismus“. Ještě více ožila s vypuknutím migrační krize, například v roce 2015 z Berlína plédovala pro co největší rozmístění uprchlíků ve východních zemích (tj. v bývalé NDR), kde je prý příliš málo etnických menšin. „Je čas znovu postavit upadající východ, a to na úplně jiné kultuře,“ pravila tehdy.

Vloni si právě tuto neziskovku najalo německé ministerstvo spravedlnosti, aby kontrolovala, jestli Facebook a další sociální sítě poctivě mažou nenávistné příspěvky, jak jim ukládal nově schválený zákon. Ministerstvo tehdy vedl současný ministr zahraničí za SPD Heiko Maas.

Nová broužurka, kterou vydala neziskovka pod vedením Kahaneové vyšla v nákladu tří tisíc kusů a je určena vychovatelům a učitelům ve školkách a předškolních zařízeních, jak česky referují Lidovky.cz. A v jakých případech by měli ideálně zakročit? Prvním indikátorem může být podle publikace to, když se například dítě ve školce nápadně straní kolektivu, nezapojuje se do her s ostatními. Nebo pokud se nechce podělit s ostatními o tom, jak trávilo víkend.

Výstražným signálem, že s dítětem není něco v pořádku, údajně může být i to, jestliže holčička nosí jen sukně, má upletené copánky a rodiče ji vedou k tomu, aby pomáhala v domácnosti a věnovala se ručním pracím. Pokud by chlapci byli příliš svalnatí, může to být prý náznak toho, že jsou vystaveni fyzickému drilu typickému pro rodiny s pravicově radikálním zaměřením.

Varováním ze strany rodičů dětí podle brožury je, pokud si stěžují vychovatelům, že jejich děti jsou během pobytu ve školce vystaveny „genderovým hloupostem“. Takoví rodiče by v tomto případě prý měli být „pozváni k pohovoru“, jelikož jejich chování podle výtisku „zvyšuje pravděpodobnost, že se rodina pohybuje v radikálním prostředí“.

Velkou pozornost okolo tohoto díla vyvolává i fakt, že předmluvu k publikaci napsala sociálnědemokratická ministryně pro otázky rodiny Franziska Giffeyová, stranická kolegyně ministra Maase. Její ministerstvo dokonce vydání brožury podpořilo finančně částkou ve výši několika tisíc eur. „Dnešní děti budou patřit zítra k oporám naší demokratické společnosti. Proto je důležité, aby se jejich výchova již odmala nesla v demokratickém duchu,“ sdělila v předmluvě ministryně.

Za její předmluvu ji odsoudila nejen opoziční pravicová Alternativa pro Německo (AfD), ale i křesťanští demokraté (CDU), kteří tvoří spolu se sociálními demokraty (SPD) celostátní koaliční vládu. „Pokud se mají stát z vychovatelů hlídači, kteří korigují postoje rodičů, překračuje to hranice,“ reagovala na to třeba místopředsedkyně klubu CDU Nadine Schönová. Všímá si také, že v publikaci se nikde nepíše o tom, že stejným problémem jako neonacistické smýšlení by mohlo být, pokud by byli rodiče dětí stoupenci radikální levice.

Původní zdroj ZDE