Především země střední Evropy dnes hledají cestu, jak se vymanit z energetické závislosti na válečném agresorovi - na Ruské federaci.

Jan Zahradil se v souvislosti s touto evropskou snahou vrátil do minulosti a připomněl, že závislost na německém plynu notně posílila kancléřka Angela Merkelová, která v Německu vládla 16 let a byla považována za nejmocnější ženu v celé EU.

Kupříkladu v roce 2017 Merkelová v pozici kancléřky hlásila do světa, že Německo se musí pro zezelenání své ekonomiky, pro politiku známou jako Energiewende, nadchnout a mít z ní radost.

A právě k tomu napsal Zahradil pár slov.

„Jasně, Putin, jasně, Babiš (ale taky Sobotka). První dnes plynem vydírá EU, druhý se svého času na diverzifikaci dodávek plynu vykašlal, stejně jako jeho soc.dem. předchůdce. A stejně jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Ale hlavně - stejně jako Německo. Protože historickou roli Německa v celé téhle šlamastyce je třeba neustále připomínat. A to nejen Německa dnes proklínaného kancléře Schrödera, pozdějšího lobbisty Gazpromu. Ale především Německa kancléřky Merkelové, někdejší ikony našich proevropských novinářů a politiků, kteří se před ní klaněli až k zemi a pěli ódy na ‚paní Evropu‘. Běda, jak si někdo dovolil zpochybnit některý z jejích nápadů, třeba ‚Wir Schaffen Das‘ - rázem byl za Antievropana, zpátečníka a sobce,“ napsal Zahradil na sociální síti Facebook.

Jedním dechem zdůraznil, že s odstupem času se ukazuje, že se Merkelová mýlila nejen při nastavování kurzu při zvládání uprchlické krize, ale také při nastavování kurzu německé energetické politiky. Zahradil považuje za osudově chybné rozhodnutí odstavit německé jaderné elektrárny. Podle Zahradila Merkelová věřila, že se nakonec vždy s ruským vládcem Vladimirem Putinem nějak dohodne. Možná navzdory různým zájmům ostatních států střední Evropy.

„Nejvyšší exekutivní úřednice, z umírněné politické strany, demokraticky zvolená, vládnoucí nejsilnějšímu státu EU 16 let, se zkrátka v klíčových věcech mýlila tolikrát, že závěr pro nás může být jediný: až zas bude nějaký novinář nebo politik vykládat, že v energetice, ekonomice, zahraniční a evropské politice máme vždy následovat našeho velkého souseda, protože je “vyspělejší”, pokročilejší, evropštější a dohlédne dál než my z našeho “provinčního dvorku” - je třeba ho poslat rázně k šípku,“ uzavřel Zahradil.