Jak píše magazín Spiegel, bdělému zraku zpravodajců z BND neunikli novináři z BBC, Reuters, The New York Times i dalších prestižních světových médií. Kritici poukazují na to, že zpravodajci porušují v masivním měřítku svobodu tisku. Jednou z obětí jejich sledování je čtyřiačtyřicetiletý belgický novinář Arnaud Zajtman, který pracoval téměř dvacet let jako africký zpravodaj pro BBC a televizní stanici France 24.

Zveřejněné dokumenty ukazují, že v září 2006 začala BND odposlouchávat jeho telefon. Až do dnešního dne mu však nikdo neřekl, že byl sledován. Stejně tak mu nebyl sdělen důvod, proč se tak po několik let dělo. Vše se dozvěděl až poté, co jej kontaktovali redaktoři Spiegelu. „Nemám z toho samozřejmě dobrý pocit. Pracoval jsem s vysoce citlivými zdroji a někdo mě neustále odposlouchával. Mohl jsem je tím ohrozit,“ říká Zajtman.

Celý text v angličtině je ZDE.

Podle zjištění Spiegelu však belgický novinář rozhodně nebyl sám a BND od roku 1999 sledovala dalších více než padesát telefonních či faxových čísel a e-mailových adres, která patřila zahraničním novinářům. „Němečtí zpravodajci se dostali nejenom k telefonům zahraničních korespondentů BBC, ale také k telefonickým hovorům přímo v londýnské centrále BBC. Sledováni však byli i spolupracovníci amerického deníku The New York Times či agentury Reuters,“ píše Spiegel.

Jak dále Spiegel konstatuje, novináři by přitom měli být podle německých zákonů uchráněni od jakéhokoli tlaku státních represivních složek. „Mají zajištěnou podobnou ochranu jako právníci, lékaři či kněží. Mohou odmítnout svědčit u soudu a platné německé zákony rovněž zakazují zpravodajským službám provádět nad nimi jakýkoli dohled. Německá pobočka Reportérů bez hranic již avizovala, že kroky BND považuje za neslýchaný útok na svobodu tisku.“

Informace o špehování zahraničních novinářů se dostaly na veřejnost v rámci vyšetřování parlamentního výboru, který se zabýval působením amerických zpravodajských služeb v Německu. „Minulý čtvrtek před výborem svědčila samotná kancléřka Angela Merkelová. Výbor se zabýval také skandálem reportérky Spiegelu Susanne Koelbl, jejíž e-maily BND sledovala po několik měsíců v roce 2006. Následně BND sdělila, že šlo o omyl a jejím cílem byl tehdejší afghánský ministr průmyslu a obchodu, se kterým byla Koelbl v kontaktu.“