Jaderné elektrárny Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku jsou posledními v celém Německu. Jejich osud měl být naplněn v průběhu letošního roku, vzhledem k energetické krizi, která může eskalovat, o tom ale bude německá vláda ještě jednat.

Pro vyřazení je nadále kancléř Olaf Scholz nebo ministr hospodářství Robert Habeck, například ministr financí a šéf vládních svobodných demokratů Christian Lindner chce ale na toto téma ještě otevřít diskusi. Prodloužení životnosti jaderných elektráren prosazuje šéf německé opozice Friedrich Merz (CDU) s tím, že při nedostatku plynu je nesmysl spotřebovávat ho k výrobě elektřiny.

V prvním čtvrtletí letošního roku podle informací serveru Novinky.cz vyrobily tyto elektrárny šest procent elektřiny a zastánci prodloužené životnosti jaderných elektráren upozorňují, že by to mohlo vyřešit případnou krizi s plynem.

Podle šéfa regulační Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Klause Müllera ale prodloužení chodu posledních tří jaderných elektráren plynovou krizi stejně nevyřeší, protože vyrábějí jen elektřinu, ale žádné teplo. „Německo má problém s plynem, s výrobou tepla. Plyn je základní surovinou pro průmysl, kde nám jaderné elektrárny vůbec nepomohou,“ řekl Müller.

Jisté je, že v případě ukončení provozu jaderných elektráren bude potřeba nahradit šest procent německé elektřiny, což při možných výpadcích dodávek plynu bude složité.  

Pravdu mají podle serveru ale obě strany, záleží jen na úhlu pohledu. V současné době je třináct procent německé elektřiny vyráběno plynovými elektrárnami a šest procent jadernými elektrárnami. „Tři jaderné elektrárny v loňském roce vyrobily 33 terawatthodin elektřiny. Pokud byste to přeměnili na plyn, mohli byste to použít k vytápění asi tří milionů rodinných domů,“ uvedl jaderný inženýr Thomas Walter Tromm z Technologického institutu v Karlsruhe.