To uvedli na setkání s občany v Plzni kandidáti do europarlamentu Danuše Nerudová a Jan Farský. Salonek příznivců STAN byl zaplněn zhruba dvaceti vesměs mladšími návštěvníky.

Unie byla, je a bude!

„Jan Farský je pro mne pravý Evropan,“ vysekla hned na začátku akce poklonu nejmladší rektorka v ČR profesorka Danuše Nerudová.

„Rozhodla jsem se kandidovat do EP z několika důvodů. Nedovedu si představit, že by ČR jako středně velká země v srdci Evropy nebyla v EU. Je pro nás životně důležité být členem EU. Zároveň si uvědomuji, že Unie trpí spoustou neduhů, o kterých je zapotřebí mluvit nahlas. A když o nich mluvíme, nenabízíme nějaké řešení. Součástí naší kampaně bude na neduhy ukazovat a zároveň nebudeme jen populisticky říkat, že je něco špatně, ale budeme nabízet řešení, jak by to mělo být,“ svěřila se poté auditoriu.

„Rozhodla jsem se kandidovat do EP, ale nerozhodla jsem se založit politickou stranu, byť to spousta mých podporovatelů očekávala a přála si to,“ vysvětlovala dále v úvodu Nerudová. „Neudělala jsem se to z toho důvodu, že byť si uvědomuji ten politický kapitál zvláště u mladé generace, který vznikl z prezidentských voleb. Na druhou stranu mám nějakou zodpovědnost a uvědomuji si, že pravicové a středopravé politické spektrum je v současné době tak fragmentované a roztříštěné, že další politická strana by nebyla ku prospěchu společenské situace v této zemi. Velmi často se mne lidé ptají, jestli to mí podporovatelé z prezidentské kampaně nevnímají jako útěk z České republiky. Snažím se vysvětlovat, že tady mluvíme o tom, že Brusel je něco daleko, co nemůžeme ovlivnit a většinou tam vzniká něco o nás bez nás. Tak tomu ale vůbec není. Brusel jsme my, my jej tvoříme a jsme jeho součástí. Daleko to vůbec není, protože není oddělená evropská a naše politika. Je to prostě politika. Všichni starostové a hejtmani, kteří se snaží rozvíjet regiony, si musejí uvědomovat, jak na ně dopadá všechno to, co se děje v Bruselu. Mne velmi mrzí, že ČR není aktivní u toho, kde ty věci vznikají. Není na začátku, nesnaží se ovlivňovat věci, už jak vznikají, a vždy pak hasí ten ‚požár‘ na konci v Evropském parlamentu.“

Neutíkám se schovat, ale bojovat

„Není to tedy žádný útěk někam, nikdo nikam neutíká, a je na nás, abychom vysvětlovali, že evropská politika je jenom jedna, že je součástí té domácí politiky, protože v dnešní době už celá řada předpisů, které v EU přímo dopadají na naši legislativu a ihned po tom, co jsou vydány, se stávají součástí právního řádu ČR,“ konstatovala profesorka Nerudová.

Farský k volebnímu programu do EP uvedl: „Zatím debatujeme, sepisujeme podněty. Jedno téma je euro, které musíme oddělit, protože to není téma do evropských voleb. Přes to, že pro ČR a pro její občany by bylo nyní vhodné jej přijmout. Není to otázka, která se rozhoduje v evropských volbách, je to naše čistě národní debata, ve které ale máme velký dluh, protože mně by přišlo fajn, kdybychom euro přijali, a bylo by to prospěšné společnosti, ekonomice, bezpečnosti, investicím. Ale ve chvíli, kdy má podporu 25, maximálně 40 procent obyvatel, je to chyba politiků, že to nedokážou vysvětlit. Dokud nebude mít větší, tak by bylo sebevraždou, ne politickou, toho politika vem čert, ale bylo by to sebevraždou pro samotné euro, kdyby se tlačilo na sílu. To by bylo špatně. My v tom tedy máme velký domácí úkol a dluh.“