Prestižní server Politico píše, že americká a evropská pomoc Ukrajině je nyní vážně ohrožena a že jak USA, tak evropští představitelé tiše přesouvají pozornost od podpory původního ukrajinského cíle, tedy totálního vítězství nad Ruskem na vylepšení její pozice v případném vyjednávání o ukončení války. Takové vyjednávání by prý pravděpodobně znamenalo vzdát se části Ukrajiny Rusku.

„Bílý dům a Pentagon veřejně trvají na tom, že nedochází k žádné oficiální změně a že stále podporují ukrajinský cíl vytlačit ruskou armádu úplně ze země. Ale spolu se samotnými Ukrajinci američtí a evropští představitelé nyní diskutují o přesunu kyjevských sil od většinou neúspěšné protiofenzivy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do silnější obranné pozice proti ruským silám na východě,“ píše Politico s tím, že má tato slova potvrzena vysokým správním úředníkem.

Kromě toho se prý Bidenova administrativa zaměřuje na rychlé vzkříšení vlastního ukrajinského obranného průmyslu, který by dodal zoufale potřebné zbraně, které se americký Kongres nyní zdráhá poslat Ukrajině.

Pro Bidena jde uprostřed volební kampaně, ve které bojuje s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem o složitou situaci, jelikož se jeho směřování pomoci Ukrajině k defenzivnějšímu postoji, může se jevit jako poskytování výhody Putinovi.

V rozhovoru z 21. prosince se John Kirby, vedoucí strategické komunikace v Radě národní bezpečnosti, vyjádřil v tom smyslu, že je patrný „konec naší schopnosti“ poskytnout vojenskou pomoc Ukrajincům. Prohlásil to na základě zablokování Bidenovy žádosti o pomoc v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů, kterou prosadili republikáni.

Úvahy okonci války připustil i ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj, který na své tiskové konferenci začátkem prosince řekl, že Ukrajina připravuje nové návrhy na ukončení války, ale dodal, že nezmění svoji vizi, aby Rusko stáhlo všechny síly.

Kirby v této souvislosti prohlásil, že Bílý dům pomáhá Zelenskému „zprovoznit“ jeho vlastní mírový návrh „s partnery po celém světě“.

Faktem zůstává, že kdysi vychvalovaná ukrajinská protiofenziva selhala a Biden se posunul od slibu, že USA budou podporovat Ukrajinu „tak dlouho, jak to bude potřeba“, k prohlášení, že USA budou poskytovat podporu „dokud budou moci“, píše Politico.

Někteří analytici se podle zmíněného serveru dokonce domnívají, že tím Bílý dům říká: „Připravte se na prohlášení částečného vítězství a najděte cestu k příměří s Moskvou, které ale ponechá Ukrajinu částečně rozdělenou.“

Také podle New York Times (NYT) Rusko tiše signalizuje připravenost zmrazit válku na Ukrajině, což se komentátorovi zmíněného listu Sergi Schemannovi jeví jako podezřelé, ale zároveň vzrušující.

Výhrad k případnému příměří je podle listu mnoho. Třeba to, že by v tuto chvíli nastolené příměří ponechalo Vladimiru Putinovi kontrolu nad asi pětinou ukrajinského území a ten by to mohl využít v prodloužených vyjednáváních k posílení svojí pozice a k ukolébání západních zákonodárců, aby snížili pomoc Ukrajině.

„Pokud se ale ukáže, že to pan Putin myslí vážně, Ukrajina by si neměla nechat ujít příležitost ukončit krveprolití. Obnovené území není jediným měřítkem vítězství v této válce,“ uvádí list jiný pohled na případný mír, nastolený za současného rozložení sil.

K těmto úvahám ho vede „bolestná realita, která ukazuje 600 mil dlouhou ukrajinsko-ruskou frontu v obrazném i doslovném zmrazení, odčerpávající ukrajinské zdroje a životy bez velkých vyhlídek na změnu v dohledné budoucnosti“.

Stejně jako Politico píše i NYT o tom, že ukrajinská protiofenziva posledních šesti měsíců si vyžádala obrovské ztráty na životech a materiálu, ale zásadní změnu nepřinesla.

„Nejvyšší ukrajinský vojenský velitel řekl, že boj je v ‚patové situaci‘ – což je pojem, který se ještě nedávno považoval za tabu – a zlomit jej může pouze nepravděpodobný technologický průlom jedné či druhé strany,“ píší „Timesy“ s tím, že jak se rok chýlí ke konci, zákonodárci ve Spojených státech a v Evropě snižují svoji pomoc Ukrajině a není jisté, v jaké míře bude probíhat v novém roce.

Situaci komplikuje i fakt, že Ukrajina možná bude muset v tuto chvíli odložit výplaty státním zaměstnancům a výplaty důchodů milionům svých občanů, píší k tomu Financial Times s tím, že ke zmíněné situaci dojde hned po začátku nového roku, pokud EU a USA neposkytnou začátkem příštího roku slíbenou finanční pomoc.

Julia Svyrydenko, ukrajinská ministryní hospodářství, v této souvislosti uvedla, že nedostatek vnější podpory by posunul ukrajinskou ekonomiku zpět do režimu „přežití“ poté, co v roce 2023 zahájila oživení s růstem hrubého domácího produktu odhadovaným MMF na 4,5 procenta.

Ukrajinská vláda nyní zapracovala na tom, aby dala dohromady peníze na zaplacení veřejných služeb poté, co se nepodařilo splnit slíbené financování od jejích nejbližších spojenců.

„V příštím roce ale potřebuje externí podporu ve výši 37 miliard dolarů,“ dodává Financial Times.

Zklidnění situace podle listu Politico nepomáhá ani hrozba Evropská unie o urychlení členství Ukrajiny v NATO, aby „Ukrajince dostala do nejlepší možné situace pro vyjednávání“ s Moskvou.

To je bod vzplanutí pro Putina, o kterém se předpokládá, že má zájem hlavně o strategickou dohodu s Washingtonem, podle níž Ukrajina nevstoupí do NATO.

Naproti tomu Bidenova administrativa nadále veřejně tvrdí, že se o členství Ukrajiny v NATO nevyjednává.

„Prezident Biden se velmi jasně vyjádřil, že NATO je pro Ukrajinu až otázkou budoucnosti,“ řekl Kirby.

Komplikované situace využil i Bidenův největší soupeř v boji o křeslo nejmocnějšího muže na světě, Donald Trump.

Ten už delší dobu avizuje, že události v zámoří se vymykají kontrole. Dokonce v této souvislosti citoval maďarského premiéra Viktora Orbána, kterého označil za „velmi respektovaného“ a také za „muže, který může zachránit západní svět“.

Trump před dvěma týdny vychvaloval Orbána na University of New Hampshire, kde doslova prohlásil: „Orbán řekl, že by nemohlo dojít k tomu, že by Rusko napadlo Ukrajinu. To by Rusové nemohli udělat, kdyby byl prezidentem Trump, nestalo by se to. A víte, co jiného by se nestalo? K útoku na Izrael by nedošlo.“