Pro skutečnou transformaci je podle ekonoma zásadní, abychom změnili český pracovní trh. „Je tu obrovský podíl středoškolsky vzdělaných lidí, kteří tyto pozice prostě zastávají, oni na nich samozřejmě tvrdě pracují, osobně mám obrovskou úctu ke každému, kdo tvrdě pracuje,“ uvádí v rozhovoru pro Český rozhlas.

Posunout se do ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou ovšem nejde podle jeho slov pouze se středoškolsky vzdělanou populací. Zvýšit počet absolventů vysokých škol jde podle něj různými způsoby, laťka se ale nesmí za žádnou cenu snižovat. „O technické vysoké školy studenti zrovna nějaký velký zájem nemají. Přitom jsou to technické obory, kde by se studenti mohli přetavit ve vědce, konstruktéry, designéry,“ upozorňuje Hnát.

Začínat by se s dětmi tímto směrem mělo už v mateřské školce. „Vzbuzovat v malých chlapečcích a holčičkách zájem o techniku by se mělo v mateřských školách,“ dodává, že ve vědce děti dozrají za 20 nebo 30 let.

„Všichni bychom měli začít opravdu tvrdě makat, jinak makat. To je ten problém, včetně vzdělanosti naší populace,“ uvádí a přibližuje a rozvíjí myšlenku: „Když jsem řekl makat, nemyslel jsem, že snad jsou všichni líní a musí pracovat tvrdě, ale struktura naší ekonomiky bude jiná. Budou to, pokud se to povede, jiná pracovní místa,“ dodává.

Ekonomie je zajímavá v tom, že říká, že když zmizí tato pracovní místa s nízkou přidanou hodnotou, vznikne víc jiných nových míst, těch ,správných‘ – ale pozor, ne pro ty stejné lidi,“ podotýká, že vytvořit podmínky pro takové změny musí politici ve spolupráci s firmami. „Hnacím motorem musí být jednoznačně byznys a firmy, ale role vlády je tady nezastupitelná,“ míní ekonom.