"Bude se ještě víc zdražovat. Určitě. Co slyším od ostatních zemědělců, tak je to na pováženou. Výroba mléka je prodělečná, ceny obilovin vzrostly a ještě porostou, hovězí, vepřové, všechno špatně," říká koňák a farmář Adolf Odložil. Obhospodařuje kolem desíti hektarů orné půdy, ale zabývá se hlavně chovem českého sportovního pony. Vypravili jsme se za ním na Moravu.

Babiš a obavy z nové vlády

Nedaleko od Bouzova, jednoho z nejnavštěvovanějších tuzemských hradů, se nachází víska Olešnice a v ní zhruba pětapadesát domů. Za místním koloniálem leží malá farma plná koní. Hospodářství vede Adolf Odložil společně s dcerou Lucií. "Nic moc se nezměnilo. Vše jede postaru, jak je to zaběhnuté. To jen u vás v Praze pořád něco vymýšlíte," říká na přivítanou hospodář s tím, že ale bude hůř. Je rád, že se malé vísky problémy velkého světa až tak úplně nedotýkají. Jak se občas na dědinách říká: "Nebýt internetu a 'sdělovacích prostředků hromadného ničení', na venkově bychom možná ani nevěděli, že svět ohrožuje Covid-19."

Z vlády, která byla namíchána z pěti stran jako dost nesourodý "ajntopf", moc velkou radost nemá. "Ve volbách šlo jen o odstranění Babiše. Přitom i mezi vítězi jsou hodně podivní lidé. A ono se tam určitě zase ještě na někoho něco provalí. Podle mě jim to nebude fungovat. Čím víc přijde problémů, víc budou pod dohledem a tím víc jim bude domluva váznout. Mám z toho obavy. Kdo by neměl," míní Odložil a zasedne k venkovnímu stolu nedaleko stájí.

U Babiše si prý může obyčejný člověk vážit alespoň toho, že to je dobrý podnikatel. Něco dokázal, něco vytvořil. "Už když šel do politiky a stal se ministrem financí, tak jsem říkal, že udělali kozla zahradníkem. Kdo by si nepomohl, když je přímo u zdroje. Ve střetu zájmů bude vždycky. Nicméně dost velká skupina lidí ho volí, tak by to měli ostatní ctít. To samé se děje se Zemanem. Pořád na něj někdo útočí, přitom byl demokraticky zvolen. Křiklouni by měli držet hubu a demokraticky pracovat na změně. Teď se jim to u Babiše podařilo, tak uvidíme. Asi nejvíc mě štvou piráti," dodává hospodář z Hané.

Hospodaření za koronakrize

Zdražuje se pořád víc a víc. "Nic s tím nenaděláme. Třeba s elektřinou zatím nemám problém, protože platím fixované ceny, ale je jasné, že to nevydrží věčně. Budoucnost ukáže. Potraviny zatím u nás nahoru nějak horentně nejdou, ale i to se změní. Vždyť i hnojivo se zdražuje. A jak ví každý zemědělec, nepohnojíš, nesklidíš," říká. V Olešnici provozuje také zmíněný jediný koloniál, což je prý spíš služba obyvatelstvu než opravdový kšeft. V něm sice trochu poklesly tržby, ale není to až tak hrozné.

Dcera Lucie, která se stará o chod celého pony klubu, tedy jakési "koňácké školy" pro děti či kroužků, individuálních tréninků a každoročních letních pobytů u poníků, pocítila koronakrizi daleko více. V situaci, kdy často děti nesměly do škol a raději zůstávaly zavřené doma, nejezdily ani k poníkům. Předloni to vypadalo velmi žalostně, loni se návštěvnost trochu zvedla, takže letos snad bude ještě lépe. Před několika lety dostavili chatky pro letní tábory. Mají pískovou jízdárnu a velký zatravněný výběh.

Dotace dostávají za určitých podmínek na jednotlivé koně, na zemědělství a pomáhají i blízké město Litovel a obec Bouzov. Proto si hospodář Odložil na dotace nestěžuje, spíše ho ohledně zemědělství trápí nestále ceny. "Většina zemědělců, co vyrábějí potraviny, si dlouhodobě stěžuje, že nejsou stálé ceny. Nikdo neví, za kolik prodá za půl roku. Kdyby se jasně vědělo, že hovězí bude stát dva roky tuto cenu a vepřové tuto, farmáři by si s tím poradili. Garantované ceny by se odrazily i na cenách v obchodech. Tak velké rozdíly v cenách potravin v obchodech by také být neměly. Když ceny hodně kolísají, vládne obrovská nejistota. Mléko se vylévá do odpadu, rajčata a cibule se zaorávají anebo nechají shnít," vysvětluje s tím, že některé druhy dobytka se dnes v Česku už ani nevyplatí chovat, protože v zahraničních velkochovech jsou levnější. Farmářské trhy v tomto ohledu prodají jen kapku z moře zemědělských produktů.

Hospodářství a sázka na koníčky

Farma Pony klub Olešnice má kolem deseti hektarů půdy a hlavním užitkem z ní je seno pro koníky. "Zabýváme se chovem českého sportovního pony, což je nejmladší tuzemské plemeno. Bylo uznáno až v roce 2000. Tady chováme poníky už padesát let ale dlouhá léta se jimi nikdo nezabýval. Němci i Slováci měli vlastní plemeno, ale Češi pořád nic. Pak jsme založili Svaz chovatelů jezdeckých pony a malých sportovních koní a všechno se začalo dařit. Od té doby má republika zmíněné plemeno. Jsou to hlavně koně pro děti, na sport a výuku, aby se na nich mládežníci naučili, jak se starat o koně," podotýká.

Ve stájích mu odpočívá jak zmíněná drobotina, tak i velcí koně. Výška ponyho je od 107 do 148, malého koně od 150 do 156 centimetrů. V Česku je chovatelů českého sportovního pony kolem deseti, zato na Moravě až padesát. Chov se i přes temnou dobu koronaviru pomaličku rozvíjí a farma Pony klub Olešnice patří k největším chovatelům těchto koních "liliputů" v republice.

Olešnický hospodář je mírně nostalgický. Vzpomíná, když v Jednotném zemědělském družstvu (JZD) na Bouzově měli jeden z nejlepších chovů prasat v republice, tehdy ještě československé. "JZD měla něco do sebe. Zemědělství jsme měli za bývalého režimu na úrovni. To nám záviděli Italové, Němci a jezdili se k nám učit. Když jsem byl s kolegy v Dánsku, tak nás vozili po farmách. Byl jsem z toho překvapený. Hnůj vyhrnutý z chlíva, kolem kamení, zavoraný pluh za tím, siláž na rovném place. Mám z toho fotky," vzpomíná s tím, že určitý stupeň centralizace zemědělství svědčí. Okolo zrovna proběhli dva poníci s malými žokeji v sedlech.