Evropská unie si podle šéfa diplomacie dlouhodobě uvědomuje závažnost klimatických změn. Tedy že to má dopad na společnost již dnes a že musíme udělat kroky, které budou předcházet horším důsledkům v budoucnosti. „Pro mě je důležité najít zlatou střední cestu,“ dodává Petříček.

Osobně vítá, že mladí lidé, kteří o pátcích demonstrují za aktivnější politiku ochrany klimatu, na problém upozornili. Zároveň si prý ale musíme přiznat, že EU není jediný znečišťovatel ovzduší a producent skleníkových plynů. „Potřebujeme, aby všechny státy nesly svůj díl odpovědnosti. To je zejména otázka Spojených států. Mrzí mě, že USA odstoupily od Pařížské klimatické dohody,“ poznamenává.

Co když však Německo v EU prosadí jako evropskou hodnotu třeba zřeknutí se létání na dovolenou nebo spalovacích motorů podobně jako v případě tzv. vítací kultury? „Měli bychom předcházet tomu, aby se ochrana klimatu stala další dělicí linií Evropské unie. V EU na tom pracujeme a také se hlásíme k našim závazkům. Naše vláda odpovědně plní to, k čemu se zavázala v Paříži nebo v rámci současné energetické a klimatické politiky EU,“ říká Petříček.

Cíl, aby se EU do roku 2050 stala uhlíkově neutrální, podle ministra neznamená, že bychom nemohli nějaké emise vypouštět. Cílem prý je, aby to, co vypustíme, se zde také absorbovalo. „Pro mě má tato problematika ještě jednu dimenzi, a to velmi silnou sociální rovinu. Opatření musejí být přijímána s ohledem na konkrétní skupiny obyvatel, že náklady na přechod k nízkouhlíkové ekonomice musejí být sociálně spravedlivé a nést je mají především ti, kteří si to mohou dovolit,“ říká Petříček.

Je proto přesvědčen, že musíme přijímat taková opatření, jaká potom budeme schopni zavádět v praxi. „Myslím, že bychom neměli do této debaty pouštět ideologii,“ myslí si ministr, který byl u řady diskusí, jak se může automobilový průmysl, který je pro českou ekonomiku zásadní, podílet na úsilí snížit produkci skleníkových plynů. „Myslím, že bychom měli přemýšlet o více technologických řešeních,“ poznamenává.