Výhradně reflexi druhého kola přímé prezidentské volby patří přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Hned v sobotu večer usedli v Událostech, komentářích České televize komentátoři Petr Honzejk z Hospodářských novin, Libor Dvořák z Českého rozhlasu, Bohumil Pečinka z Reflexu a Ondřej Leinert z MF Dnes a vedli rozpravu o výsledcích druhého kola voleb. Vybral jsem z ní několik výroků, které v některých případech skoro ani není třeba komentovat. Tak například pan Honzejk z Bakalových novin pravil: ‚Zemana volili lidé, kteří se cítí odstrčeni.‘ Tak já tedy odpovídám otázkou: Neměly by se ony elity, které tedy zřejmě zastupoval pan Drahoš nebo pan Honzejk nebo pan Bakala, zamyslet nad tím, proč se těch téměř 52 procent voličů cítí odstrčeno?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nemyslí si, že by voliči stávajícího prezidenta byli odstrčeni, jen se nějak rozhodli v rámci svobodné demokratické volby. „Permanentně z nich dělat nějaké frustráty, div ne duševně nemocné osoby, to je sice marketingový trik, který známe už z kampaně pana Drahoše, ale od redaktora Bakalových novin by to tedy zaznít nemělo. Také pan Libor Dvořák z Českého rozhlasu hovořil zajímavě. Třikrát jsem v jeho promluvě zachytil, že se jasně přihlásil ke své voličské preferenci. Třeba řekl: ‚To nevyšlo pro nás, kteří jsme chtěli Drahoše.‘ Nebo když mluvil o Francii, tak poznamenal: ‚Ve Franci to dopadlo lépe než u nás.‘ A ještě přidal další větu k Zemanovi: ‚Je to volba pro nás nepříjemná.‘ Nevím, jestli je správné, aby redaktor, který v pořadu zastupuje veřejnoprávní médium, měl takto jednoznačně prezentovat své sympatie a jestli by se neměl trochu snažit být nezávislý. Korunoval to čtvrtým výrokem, který už nebudu ani komentovat a který zní: ‚Tento Zeman republice v ničem nepomůže‘,“ cituje mediální analytik komentátora Českého rozhlasu.

Částečná lež je jako částečné těhotenství

Vrací se k Petru Honzejkovi, jenž za jeden z důvodů vítězství nynějšího prezidenta považuje to, že oblepil zemi plakáty proti Jiřímu Drahošovi a migraci s tím, že tahle země je naše. „Dodal, že tenhle slogan je částečně lživý, aniž by se nějak zabýval tím, ve kterém konkrétním místě je částečně lživý. Mně slova o tom, že slogan je částečně lživý, připomněla bonmot o částečném těhotenství. Buď něco je lež, nebo to není lež. Buďto je někdo těhotný, nebo není těhotný. A mám pocit, že tahle země je naše, o tom snad není sporu, nebo pokud není, tak nám to ještě nikdo nesdělil. Proti Drahošovi vystupoval Zeman ve druhém kole, tak stop Drahošovi je v pořádku. A proti migraci bylo předvolební heslo a o tom se těžko dá říct, jestli je pravdivé, nebo nepravdivé. Prostě je to nějaký jeho programový bod, který prosazoval a dal si ho na plakát. Ten se nedá posuzovat z hlediska pravdivosti. Takže pan Honzejk říkal hlouposti, což ostatně v podobných situacích říká poměrně dost často,“ míní Petr Žantovský.

Naopak oceňuje další dva hosty ve studiu. „Pan Pečinka správně říkal, že v podstatě nešlo o volby, ale o referendum o Zemanovi a Drahoše zhodnotil jako nepodstatnou postavu. Je zajímavé, že tenhle jeho názor zopakoval pan Pehe pro Respekt, když říkal totéž jenom jinými slovy, že Drahoš byl vlastně pouze jako antizeman a nenesl žádnou vlastní myšlenku, a proto se na jeho stranu nepřidali všichni z tábora vyřazených z prvního kola, těch Horáčků, Hilšerů a podobně. Dále pan Leinert velice rozumně srovnával pana Drahoše s paní Clintonovou, který – jak říkal – měl absolutně myšlenkově prázdnou kampaň a navíc už uprostřed kampaně, když cítili, že jim teče do bot, tak začali svádět vinu na Rusko, aniž by to nějak významně podložili. Výkony komentátorů z jednotlivých médií v debatě těsně po volbách mluví samy za sebe,“ myslí si mediální odborník.

Neznalý politolog předvedl hodně slabý rétorický výkon

K sobotnímu volebnímu vysílání České televize má ještě dva postřehy. „Po zmíněné debatě následoval rozhovor s hostem, jímž byl poměrně mladý člověk jménem Kamil Švec. Představen byl jako politolog z Fakulty sociálních věd a spolupracovník České televize. Krom toho musím říct, že jeho rétorický výkon byl velice slabý, s takovými výkony se nesetkávám ani u státnic na bakalářském studiu u nás na škole. Říkal nějaké nepravdy, nachytal jsem ho u jedné zásadní. Když srovnával Václava Klause a Miloše Zemana, tak konstatoval: ‚Klaus a Zeman společně pracovali v Prognostickém úřadu.‘ Tak za prvé se to jmenovalo Prognostický ústav Akademie věd, žádný úřad to tedy nebyl. A za druhé, Václav Klaus tam pracoval v letech 1987 až 89 a Miloš Zeman 90 až 93, čili se tam míjeli o rok. Když tam Miloš Zeman nastoupil, tak byl už Václav Klaus členem federální vlády,“ připomíná Petr Žantovský.