Sama kandidátka vyjádřila na začátku své velké překvapení, co do sálu plzeňské Papírny přišlo lidí.

Býti prezidentkou…

„Moje první myšlenky, že bych mohla kandidovat na prezidentku ČR, přišly v době covidu, kdy jsem spolu s kolegy založila občanské sdružení Koronerv a to velmi hlasitě prohlašovalo do veřejného prostoru, jak vláda zvládala či nezvládala situaci kolem covidu,“ uvedla na úvod Nerudová. „Zjistili jsme, že člověk nemusí jen sedět v koutě a kritizovat, mít ruce v klíně, ale že člověk se může stát aktivním aktérem veřejného dění a je v jeho moci dění nějak ovlivňovat. Od myšlenky na kandidaturu byla ale velmi dlouhá cesta. Vystupovat před lidmi vyžaduje nejen odvahu, ale také seriózní přípravu. Musíte mít také podporu rodiny, a to byla jedna z věcí, která byla velmi významným faktorem, když jsem to probírala se svými dětmi a mužem a oni mi řekli, že mi dávají stoprocentní podporu. Je to také o tom, jestli jste schopni vytvořit tým, protože jeden člověk to nezvládne. Musíte se obklopit lidmi, kteří jsou nadšeni pro věc. A potom musíte zjistit, jestli vaše představa toho, co musíte změnit nebo jak by měl prezidentský úřad vypadat, jestli to oslovuje také sponzory.“

Poté ještě zdůraznila: „Myslím si, že po 33 letech naše země stojí na rozcestí. Naše společnost potřebuje nový impulz. Je tady mladá generace, která drtivou část života žila ve svobodě, není zatížena dobou před tím a hlásí se o slovo. Já jsem zástupce té generace a netáhnu si žádnou kouli na noze v podobě minulosti a chtěla bych maximum své energie 43 let – já myslím, že to je vrchol energie a pak už bude jen ubývat. Chci se věnovat službě naší zemi a společnosti. Dám naději, že můžeme vytvořit společnost, kde se bude dobře žít mladým, kteří budou mít pocit, že jsou slyšeni, že někoho zajímají. A také kde se bude dobře žít i starým, protože budou mít důstojný život. A kde se bude dobře žít i té střední generaci, která pracuje a podniká. Že budeme společností, která jim za to bude dávat kredit a nebude jim zbytečně komplikovat život.

„Jak by společnost během mého funkčního období měla vypadat. Mám vizi a cíl moderního státu 21. století, který má přívětivou tvář pro občany, je schopen je provést všemi základními životními situacemi. Státu, který příliš nereguluje, který důvěřuje občanům a těm aktivním vytváří podmínky a neklade jim překážky. Státu a společnosti, která je digitalizovaná, využívá výhod toho, že máme aplikace a moderní technologie. Státu, který je schopen využívat data, která o nás sbírá. Státu, který je společností rovných příležitostí. Nemám na mysli jen muže a ženy, ale třeba také regiony. Konečně bychom po třiceti letech mohli zastavit rozevírání nůžek mezi městy a odlehlými regiony, kde není taková kvalita života. Jsou u nás regiony, kde není dostupné kvalitní školství, kde jedete dlouho k lékaři, kde se lidé dožívají o dva roky méně než v průměru, než třeba v Praze,“ uvedla Nerudová.

„Máme minority, jejichž talent neumíme využít. Máme mezi námi hendikepované, kteří třeba vystudují dvě vysoké školy, ale nenajdou uplatnění, protože je nikdo nechce zaměstnat. Přála bych si, aby naše společnost byla schopna pomoci slabým, ale zároveň vytvářela podmínky pro talentované, kteří chtějí svůj talent rozvíjet a uplatnit. A v neposlední řadě kvůli této generaci, aby společnost chápala, že udržitelnost je nedílnou součástí našeho života. Jinak tu planetu předáme budoucí generaci ve stavu horším, než ji máme my. Bude to spálená země a budoucí generace na naší planetě nebude schopna žít.“

Překážkou je Orbán

Následovala diskuse. Mladý muž zaburcoval: „ČR je členem Visegrádské čtyřky a jedním ze členů je Maďarsko a Orbán. Budete s tím něco dělat? Neměla by ČR přehodnotit svůj vztah k této organizaci?“
„Velmi často zaznívá ve veřejném prostoru, že V4 je nanic a měla by se zrušit. Já si to nemyslím. Právě kvůli tomu, že v Maďarsku je Orbán. Orbán je skutečným problémem nejen Maďarska, ale celé EU a nově i NATO. Protože zablokoval přijetí Ukrajiny do NATO. Já V4 chápu jako projekt zemí, které mají podobnou kulturu, podobné cíle. Je to velmi důležitá platforma, přes kterou se může na Orbána vyvíjet tlak. Byla bych ráda, aby toto uskupení komunikovalo s Orbánem a vysvětlovalo mu, co všechno se stane. A ono se už stalo. To jeho skvělé zastropování cen benzínu vede k tomu, že 5 000 čerpacích stanic Mol nebude mít benzín. Že to jeho skvělé domluvení se o levném plynu z Ruska, které vedlo k tomu, že jej nyní má dvojnásobně dražší, než ho má celý zbytek Evropy. Já tu V4 chápu jako druhou platformu k EU, přes niž by měly hlavy států V4 vyvíjet tlak na Orbána, aby ustoupil z některých věcí a neblokoval je,“ odpověděla Nerudová.
Podle prezidentské kandidátky země zůstávají a vládci a diktátoři se mění. „V Maďarsku nutně nemusí být pořád Viktor Orbán, může přijít někdo jiný, a proto je dobré zachovat V4.“
Muž středního věku se pochlubil: „Já už jsem se rozhodl, že vás budu volit, již 6. prosince 2021…“
„… to jsem ještě nic neohlásila… Co bylo toho 6. 12. 2021?“ polekala se prezidentská kandidátka.
„Nic, jenom jsem si prošel, kdo by mohl kandidovat,“ reagoval za smíchu auditoria muž. „Já přijíždím z jednoho takového regionu, který je 40 kilometrů od Plzně, jsem zastupitel města a zhruba dvě třetiny místních obyvatel volily v minulých prezidentských volbách Miloše Zemana. A dělám ředitele neziskovky, která pracuje s romskými dětmi. Jsou voliči, kteří jsou zvyklí, že někdo za ně vyřeší problémy. Pomůže jim. Co byste jim nabídla a jak byste je přesvědčila, aby vás volili?“

„Ve veřejném prostoru řešíme, jak prezident nevykonává svůj úřad, co všechno dělá špatně. Občas dostávám otázku, co Miloš Zeman udělal dobře. V prvním období udělal to, že jezdil do regionů, mluvil s lidmi a oni měli pocit, že mají zastání a že je někdo poslouchá. To je přesně to, co dělám a ráda bych dělala. Úkolem prezidenta je natahovat ruku a dávat pocit lidem, že mají zastání a že je někdo poslouchá,“ reagovala Danuše Nerudová.

Hledejme v minoritách skryté talenty

„Byla jsem ve vyloučených lokalitách v Moravskoslezském kraji a mluvím o tom, že není úplně normální, že rozložení talentů v populaci je Gausova křivka. A je i v minoritách. Klíčem ke změně například ve vztahu k romské menšině je změna systému vzdělávání. Není normální, že 80 procent romských dětí končí ve speciálních školách. Je to důsledek toho, že náš systém není nastavený tak, aby si uměl poradit s velmi chytrými dětmi ze slabých sociálních rodin. Když se podíváte na úspěšnost romské populace – před dvěmi třemi lety vyšla kniha, která mapovala úspěšné osudy Romů – sportovců, klavíristů. A bylo jich kolem 200! Takže není to tak, že tyto minority by byly bez talentu a že by tu nebyli lidé, kteří mohou být extrémně úspěšní. Jen je neumíme najít a podat jim pomocnou ruku. To je přesně to, co by měl prezident dělat,“ uvedla Nerudová.

Euro je alfa i omega

Dívka pak chtěla vědět její vztah k euru a koruně.
„Jsem pro to, abychom měli euro. Ovšem bohužel to euro asi ještě dlouho nebudeme mít a termín roku 2030, který padl ve veřejném prostoru, se jeví jako nereálný. Aby mohla vláda zavádět měnu, musejí té měně také lidé věřit. My jsme v situaci, kdy nadpoloviční většina občanů euru nevěří. Dokud si některá z politických stran nevezme euro jako svůj politický projekt a nebude jej tlačit v politické rovině, tuto měnu nikdy nepřijmeme. Já jsem ale optimista. My ji přijmeme, ale asi jako poslední a nebude už zbytí. A nesplňujeme ani podmínky jeho přijetí, protože máme příliš velký strukturální deficit,“ konstatovala kandidátka.
Mladý muž na to: „Zavedla byste nějakého koordinátora přijetí eura nebo iniciovala byste nějakou debatu? Je spousta politiků, kteří mluví vylhané věci. Je třeba, aby se lidé dozvěděli informace, jak jsou, a neměli to zkreslené.“

Nerudová odpověděla: „My jsme ‚pana euro‘ už měli. Byl to pan profesor Dědek z České národní banky. Také jsme dlouho měli stanovený konečný termín přijetí eura. Ale za posledních osm let vlády Andreje Babiše ten projekt šel k ledu a vláda neměla ambici přijmout konečný termín přijetí eura. A není pořád stanoven. Úkolem prezidenta je otevírat diskusi. Prezident může pořádat kulaté stoly, konference, může toto téma otevírat ve veřejném prostoru, může se snažit bořit mýty o euru. Přijetí eura není až tak v ekonomické, ale spíše politické rovině. A hospodářskou politiku dělá vláda.“
V žádné zemi, kde se euro zavádělo, nedošlo podle Nerudové ke zdražování. „Nevzrostly spotřebitelské ceny. A jak toho tyto země dosáhly? Dosáhly toho tím, že platil zákon, že v případě, že se přepočítávají třeba marky nebo šilinky na euro, že se zaokrouhluje dolů. Tak se každá vláda země, kde se přijímalo euro, pojistila proti tomu, aby nedocházelo ke zvyšování spotřebitelských cen. To je jeden aspekt a druhý je, jakého se podaří dosáhnout kurzu, když se bude přecházet na euro. Slováci vyvinuli obrovské úsilí, takže pro přechod na euro měli velmi příznivý kurz.“

Muž středních let: Jak vidíte ekonomickou situaci ve výhledu několika let?“
„Když vidíte, jak každý týden stojí jogurty, zelenina, maso o korunu víc, tak musím říci, že jsem zklamaná, jak Česká národní banka rezignovala na boj s inflací, kterou máme jednu z nejvyšších v EU. Nyní za říjen inflace klesla, ale to byla mimořádná inflace, kterou způsobilo zastropování cen elektrické energie. To se opakovat nebude, takže v listopadu a v prosinci ještě inflace poroste. Na jednocifernou inflaci pod deset procent se určitě nedostaneme dřív než v polovině příštího roku. Jaký bude výhled? Všichni straší, že přijde ekonomický útlum, ale já si myslím, že je to na nás, jak tuto krizi vezmeme. Vidím, že řada lidí tuto krizi bere jako příležitost, využívají se nové technologie, vznikají nová pracovní místa. I trh práce ukazuje, že nezaměstnanost neroste. Což je na jedné straně problém pro ekonomiku, protože když se snažíme o transformaci, tak nejsou noví pracovníci. Na druhé straně, když některé byznysy končí, je obrovský hlad po pracovnících, kteří jsou okamžitě absorbováni do jiných sektorů,“ uvedla Nerudová.
A byla více než optimistická: „Jsem přesvědčena, že se z krize dostaneme velmi rychle, protože nám v podstatě situace s plynem a elektřinou, kdy musíme transformovat energetický mix, tak vznikají úplně nové příležitosti, technologie a pracovní místa.“

Důležitý feminismus

Žena měla několik dotazů kolem feminismu. „Co je podle vás toxický feminismus.“
„Feminismus zahrnuje dvě velké skupiny lidí. Část jsou aktivisté, hardcore feministky, aktivistky, novinářky, které dělají velmi důležitou práci, že mluví o tomto problému, otevírají jej ve veřejném prostoru, stále se o něm diskutuje velmi často aktivistickým způsobem. Pak je půlka žen, které jsou ve výkonných funkcích a aktivně mají možnost něco ovlivnit tím, že rozhodují o věcech. Tyto ženy nemohou být nikdy aktivistické. Když by byly, nepodaří se jim prosadit žádné změny. Když jsem byla v roli rektorky, tak jsme jako první univerzita v ČR získali ocenění Evropské komise za to, že vytváříme rovné příležitosti. Jak jsem toho dosáhla? Tím, že jsem se neoznačovala, že jsem feministka. Tím, že jsem neustále komunikovala s lidmi a vysvětlovala, co jim přinese to, když ženy budou součástí vedení fakulty. Co jim přinese, když se výzkumnice budou rychleji vracet z mateřské dovolené. Co jim přinese to, že na konferencích nebudou mít panel jenom, kde jsou muži. Tyto ženy, které prosazují tyto věci, prosazují dialog s druhou stranou. Nemohou se nálepkovat a křičet, že jsou feministky a že všechno od základů zbourají,“ vysvětlovala Nerudová.
„Je to běžné ve všech zemích, že jsou tyto dvě skupiny žen a ty dělají stejně důležitou práci a strašně jsou potřeba, aby tyto věci prosazovaly. Mluvím o tom, kde můžu, protože ČR je bohužel zemí, kde tyto skupiny žen mezi sebou bojují místo toho, aby se sebou spolupracovaly. Jak začnou spolupracovat, tak se situace u nás zlepší.“
„… a co muži?“ pozeptala se tatáž mladá sveřepá žena.
„Proto já odmítám kvóty. Protože i muži musejí být součástí celého řešení problému. Musí být on board a já jsem velmi šťastná z toho, že znám celou řadu mužů, kteří tuto otázku skutečně řeší, připadá jim důležitá.“
„A proč jste proti kvótám?“ pozeptala se do třetice jistá feministka.

„Já mám praktickou zkušenost z fakulty se zaváděním rovných příležitostí, za které jsme byli oceněni. Když chcete, aby se společnost změnila, musí to společnost přijmout jako společenskou normu. Tedy všichni členové společnosti musejí chápat, k čemu je změna dobrá, k čemu jim poslouží a musejí být s ní ztotožněni. Když jsme řešili, aby měly ženy po návratu z mateřské dovolené lepší podmínky, nikdy bych nedosáhla změny, kdybych to arbitrálně nařídila písemně a s nikým to neprobírala. Univerzity jsou velmi konzervativní prostředí a já jsem měla v té chvíli děkany samé muže. A mně se podařilo je získat jenom proto, že jsem o tom hovořila. Byl to rok a půl neuvěřitelných konverzací, kdy jsme začínali s tím, že mi vysvětlovali, že když představím granty na tom, aby se ty ženy, které se chtějí rychleji vrátit z rodičovské, tak prý to je sociální inženýrství a že způsobím, že děti budou nešťastné, protože budou zůstávat ve školce místo toho, aby byly s maminkou. Trvalo to rok a půl, než jsme si to vysvětlili a oni pochopili, co to přinese těm ženám. Kdybych přišla a nařídila kvóty, tak bychom to ocenění nikdy nedostali. Protože by se to v kolektivu nestalo normou,“ pochlubila se Nerudová.

Mladík nadhodil další námět: „Postoj Číny, když Rusko rozpoutalo válku..“
„Podle poslední zprávy BIS existují dvě země, které skýtají obrovskou bezpečnostní hrozbu pro ČR. Je to Rusko a Čína. Čínské tajné služby vyvíjejí nadměrné aktivity na našem území a snaží se ovlivňovat veřejné mínění, stejně jako Rusko. Považuji Čínu jako obrovské riziko pro celou Evropu i celý svět. Jedním z úkolů nového prezidenta, respektive prezidentky, je ve spolupráci s ostatními prezidenty a prezidentkami nejen v EU, ale v celé Evropě prostřednictvím neinstruované formy spolupráce Evropského politického společenství otevřít dialog s Německem a diskutovat o tom a vytvářet na něj tlak, aby upustilo od té své ‚real politik‘ ve vztahu k Číně, protože ten postoj je stejný, jaký mělo k Rusku, a všichni víme, kam nás tento postoj dovedl. Je to jeden z nejzásadnějších úkolů nově zvoleného prezidenta,“ konstatovala Nerudová.
Mladík pokračoval: „A jak byste to řešila?“
„Už jsem to řekla – prostřednictvím té evropské politické platformy, před měsícem a půl zasedala v Praze. Je to neformální platforma, tak lze otevřít dialog o této věci. A i v Radě Evropy, prostřednictvím ministrů zahraničí i v EU,“ opáčila Nerudová.

Poválečná Ukrajina bude pro nás mana nebeská

Další mladík: „Jak byste zastupovala ČR v otázkách Ukrajiny, pokračovala byste v tom, co koná naše vláda, a měli bychom být na to hrdí. Navštívila byste Ukrajinu?“
„Co bude po válce, bude v rukou mezinárodního společenství. Jsem velmi přesvědčena o tom, že díky tomu, jak se ČR zapojila do pomoci, jak jsme posílali enormní množství zbraní a peněz, byli jsme solidární a pomohli vlně uprchlíků, která přišla do ČR, tak to nás řadí mezi země, které budou promlouvat do poválečné obnovy Ukrajiny. Tam se otevře neuvěřitelná možnost pro zapojení našich firem.“
„Ukrajina ale také musí vyjít vstříc a deklarovat, že bude bojovat s korupcí a že i při poválečné obnově ji výrazně sníží. Bude tlak na Rusko na stanovení válečných reparací jako v případě Marshallova plánu. Evropa si také musí říci, co chce udělat s Ruskem. Co bude definovaný konec války? To může říci jen pan prezident Zelenskyj,“ konstatovala Nerudová.
„Chceme, aby z Ruska bylo druhé KLDR? Jak budeme pomáhat ruské opozici a zda vůbec. Za jakých podmínek budeme rehabilitovat vztahy s Ruskem. A o tom by se měl vést dialog,“ pokračovala Nerudová.
„A co naše ženy samoživitelky?“ zeptala se mladá dívka.
„Jsou i otcové samoživitelé. Jsou skupiny ve společnosti, kterým se nedaří dobře, neměly v životě takové štěstí. Je na prezidentovi, aby toto téma otevíral a vysvětloval, jak se jim těžko žije. Osm procent domácností má výdaje vyšší než příjmy a 30 procent domácností je na nule, tedy neušetří vůbec nic. Když se podíváte na důchodce, hranice příjmové chudoby je 14 055 korun. A u nás je 400 000 důchodců, kteří mají důchod nižší, než je tato částka,“ odpověděla Nerudová.

Starší muž: „Co slovenská prezidentka Čaputová a adopce dětí stejnopohlavními páry…“
„Vážím si paní prezidentky Čaputové, je pro mě ztělesnění nového přístupu. Mám stejný názor na adopce jako na manželství pro všechny. Zákopy mezi dvěma skupinami jsou velmi hluboké. Manželství pro všechny a adopce dětí neomezují nikomu žádná práva. Rodičovská láska je jen jedna a žádná teta v domově ji nahradit nemůže,“ uvedla za potlesku přítomných Nerudová.

Babiše? Nikdy!

Mladší muž se pozeptal: „Jak byste hovořila s těmi, kteří chtějí volit Babiše?“ Sálem zazněl smích a potlesk…
„Mám štěstí, že v mém okolí nikdo takový není. Anebo to tají. Věcný argument je ten, že 33 let po konci komunismu si zasloužíme někoho, kdo nebyl estébák nebo komunista,“ uvedla Danuše Nerudová za aplausu přítomných.
„V poslední části kampaně chceme dělat kampaň dům od domu, že dobrovolníci budou chodit od dveří ke dveří a přesvědčovat,“ odtajnila lednové finále prezidentská kandidátka Nerudová.
Přitomní se pak s hostem diskuse rozloučili neutuchajícím bouřlivým potleskem vestoje.

Na setkání s kandidátkou na prezidentku Danuší Nerudovou. Foto: Václav Fiala