Jiří Dolejš považuje za přirozené, že lidé ve svátečním čase s blížícím se koncem roku bilancují, zvažují, co udělali špatně a jak lépe využít novou šanci. "Je v tom i kus přesvědčení o nezbytném příchodu změny. Naději bychom si ale neměli plést s útěšnou iluzí," upozorňuje poslanec.

Změna je podle něj hodně skloňované slovo. Před mimořádnými volbami údajně až čtyři pětiny voličů doufaly ve změnu. Problém prý ovšem byl, že nepanovala zrovna moc velká shoda v jakou. A podle toho také volby dopadly, píše Dolejš.

Celý sloupek Jiřího Dolejše čtěte ZDE.

Člověk hledá útěchu, tou by ale neměly být iluze

"Pocit frustrace, že se to jaksi nepovedlo, znovu oživuje tříšť nesourodého mesianismu, stejně jako historického defétismu zvěstovatelů úpadku. A to nejen v České republice, ale i jinde, zejména však u nás na starém kontinentě," píše ve svém sloupku místopředseda KSČM.

Je prý lidské, že člověk hledá v nejistotě nějakou útěchu, do lepších časů ale nepovede, když se budeme oddávat iluzím. I symboliku svátků slunovratu můžeme podle Dolejše chápat jako apel na světlo rozumu.

Dolejš ve svém zamyšlení vzpomenul také na evropské volby, které se budou konat v příštím roce. "Strategické evropské souvislosti získají na aktuálnosti s nadcházejícími evropskými volbami. Ale nestačí, že z Pražského hradu nyní vlaje evropská vlajka. Jde o osvojení evropského uvažování, které je také součástí nezbytného 'weltoffenheit' při formulaci potřebných řešení moderního světa," píše politik.

Hlavně neuvíznout v bezčasí

A závěrem přidává výzvu. "Raději než skok slepé víry pod autoritářskými prapory udělejme malý krok k vyváženě evropskému, solidárnímu a demokratickému řešení. A že navzdory problémům mnohotvárnosti kultury je dnes více než kdy jindy člověk jenom jediný.

V houštině různých zájmů se tato pravda o člověku nesmí ztratit. Jinak uvízneme v bezčasí jako už v dějinách vícekrát. A to by byla škoda," uzavírá svůj sloupek Jiří Dolejš.