Opět se dozvídáme, že se nejspíše nestihne schválit novela, která má zavádět povinné elektronické neschopenky. „Zase nejde něco, jak má, elektronická neschopenka je toho opět zářným příkladem. Věc, kterou všichni chceme a která by všem prospěla,“ rozčílila se Richterová hned v úvodu rozhovoru.

Na potutelný úsměv moderátorky Zuzany Tvarůžkové reagovala dál se slovy, že holt takové případy už novináři asi dobře znají. Sama prý nechápe, kde je je zádrhel, že se to nestihne schválit. „Tohle je pro mě naprostá záhada. Je to hlavně technická záležitost, a přesto to stále není připravené a stále se vše odkládá,“ krčila poslankyně nechápavě rameny.

Tvarůžková na to ale poznamenala, že poslanci k tomu budou mít jistě řadu výhrad. Jednou z nich má prý být, že ten systém má být povinný. Právě to se ale příliš nelíbilo Pirátům. „Je to tak zkrátka proto, že ty věci, které stát nabízí, mají přece být tak dobré samy o sobě, že je člověk sám chce využívat,“ míní Richterová a dodává, že elektronická neschopenka by měla nabízet jasnou výhodu jak pro nemocného, tak pro lékaře, kterému ulehčí práci.

„My nechceme lidi k ničemu nutit, ale nabídnout jim něco, co je šikovné a co je pro ně výhodné,“ argumentovala Richterová, proč by tento systém povinný být neměl.

Stát to nedokáže vytvořit tak, aby přesvědčil všechny účastníky, aby se do systému zapojili? Zajímala se dál moderátorka a přiblížila, že do dobrovolného a dočasného systému zasílání elektronických neschopenek se zapojily pouze čtyři procenta lékařů. Podle Richterové však záleží na podmínkách, které se vytvoří. „Problém je v tom, že systém tím, jak funguje, není dostatečně uživatelsky vstřícný,“ doplnila.

Podobné debaty se točily také okolo elektronických receptů. Zde si lékaři spíše stěžovali na to, že jsou tím zatíženi a nemají na to kapacitu. Následně se Richterová pustila do vysvětlování, proč si myslí, že právě v Česku nefunguje jistá uživatelská jednoduchost. „Můžeme to vidět na všech příkladech týkajících se věcí, které dnes nemáme a jiné země je mají. V jiných zemích je třeba možné založit firmu za jeden den, tady je to šíleně zdlouhavé,“ dala za příklad Richterová.

Přesně to je podle jejích slov stále se opakující příklad toho, že je zde řada věcí, které by měly normálně jít, všichni občané Česka je po státu požadují, ale vždy se narazí na problém. „Pak se vždy něco stane na ministerstvech. A z nějakého důvodu jako kdyby to nešlo. Přitom to opravdu jde,“ poznamenala nemile udivená Richterová.

Došlo i na revizi sociálních dávek. Tomuto tématu se Richterová prý věnuje do hloubky a dodává, že je to velmi složité. Špatně by podle ní bylo, aby se dělaly zásahy bez pořádného promyšlení dopadů. „Co se dlouhodobě debatuje, je sloučení dvou podpor v bydlení do jedné. Ten návrh, co byl ale představen před tři čtvrtě rokem by znamenal, že by desetitisíce lidí ztratily tu podporu a vypadly na ulici,“ řekla Richterová s tím, že dokud ani zde nebude představeno něco, co nebude tak narušovat společenskou soudržnost, tak by byla opatrná v tom, co ministerstvo předloží.

Následně přišla na přetřes i reforma důchodového systému. Vláda nedávno představila „komisi pro spravedlivé důchody“. Richterová však uvedla, že aby byly důchody pro generaci 30+, je třeba hledět hlavně na příjmovou stránku rozpočtu a na to, jestli se bude dařit, aby se rodilo více dětí a ti, kteří jsou na společenském dně, se dostali zpět do společnosti.

„Nesmíme pak dovolit některé věci, které dnes vůbec nefungují, ale v jiných zemích ano. Tedy nedovolit naší zemi ztrácet zisky,“ odpověděla na otázku, zda věří tomu, že se Česko dočká v krátké době skutečné revize důchodového systému.

Poslankyně pak zmínila další recept, jakým způsobem vybalancovat udržitelný důchodový systém, a tím je zvyšení daní. Upřesnila, jaký typ zvýšení daní by Piráti byly ochotní podpořit. „Návrh jsme ve Sněmovně přednášeli jasně. Je potřeba mít špičkové lidi ve špičkovém útvaru finanční správy, kteří by se věnovali daňové optimalizaci těch velikých korporací,“ upřesnila Richterová.

„Dnes stát šlape po běžných lidech, malých podnikatelích. Ale v segmentu těch největších, tedy firem s obratem nad tři až čtyři miliardy ročně, tam dochází opravdu k chytrým kličkám, kdy spolu mateřské firmy s těmi dcerami v Česku optimalizují to, co zde odvádějí na daních,“ uzavřela Richterová s tím, že to je něco, co zpracovala i vládní analýza, a je to prostor pro velkou aktivitu našeho státu, ale stejně se v tomto směru bohužel stále nic nezměnilo.