Kryptoměny jsou celosvětovým fenoménem posledních několika let a vypadá to, že nás jen tak neopustí. Nadále se budu v textu věnovat především kryptoměně Bitcoin, který byl první a je stále nejvýznamější kryptoměnou. Musíme si též uvědomit, že Bitcoin není pouze mince, ale jedná se o velmi komplexní implementaci rozhodovacích, řídících, auditních a dalších funkcí, které mají široké uplatnění na pozadí našich každodenních činností. Bitcoin jako měna je pouze jedna (samozřejmě nejviditelnější) aplikace těchto funkcí.

Přestože mezi lidmi je Bitcoin poměrně známý a většina populace zaujímá pragmatický postoj “je to tady”, tak na straně státu a státních institucí zatím není jednotný názor, jak se ke kryptoměnám stavět. Je možné se setkat s názory na hraně inkvizice (je dáblův nástroj a musíme ho zakázat). Najdou se však i názory kryptoměny nezdravě adorující, což určitě také není dobré.

Především je nutné zdůraznit, že první kryptoměna Bitcoin vznikl jako přímá reakce na nezodpovědou monetární politiku vlád a politiky řízených centrálních bank. Setrvalé znehodnocování našich úspor prostřednictvím inflace se stalo jedním z hlavních impulsů (a toto znehodnocování je několikrát zmíněno v základních dokumentech tzv. White papers) vývoje Bitcoinu. Bitcoin je navržen jako systém naprosto nezávislý na jakékoliv centrální autoritě a proto je velmi odolný proti jakýmkoliv politicky vynuceným tlakům. Z tohoto důvodu je možné Bitcoin chápat jako naprostý protiklad státu.

Může tedy být Bitcoin pro stát užitečný?

Pokud si stát nepředstavujeme jako jednolitý celek řízený jedinou centrální autoritou, můžeme v principech zakódovaných do algoritmů řízení a rozhodování v Bitcoinové síti najít demokratické principy postavené na vyšší úroveň než nám současný politický systém nabízí.

Pokud se vrátíme zpátky k monetárnímu základu Bitcoinu, tak zde by si politici, státy a hlavně centrální banky měli brát příklad a měli by akceptovat stále masovější názor obyvatel všech kontinentů, že inflace je pro prostého občana zlo. Pokud chtějí zachránit klasický finanční systém (v kryptokomunitě nazývaný FIAT), budou muset upustit od řízeného rozkrádání úspor občanů prostřednictvím inflace a vrátit oficiálním státním měnám jejich vážnost a stabilitu.

Jaký by tedy měl být postoj státu ke kryptoměnám?

V zásadě naprosto neutrální. Politici by si měli uvědomit, že Bitcoin (obecně kryptoměny) nemohou řídit, měli by tuto situaci akceptovat a měli by se snažit z vlastností Bitcoinu, které jsou jim nabízeny, využít pro řízení svých států to nejlepší, co mohou.

Tvorba privátních implementací kryptoměny podléhajících jedné centrální autoritě (jako to můžeme aktuálně vidět v případě čínských úřadů a e-juanu) znamená naprosté nepochopení základního principu kryptoměn a dle mého skromného názoru nemůže vést k úspěchu.

Naopak pragmatický přístup Ekvádoru, který Bitcoin uznal za svoji oficiální měnu, je rozumným postojem “je to tady” a musíme se s tím vyrovnat. Bude zajímavé sledovat, jaký bude mít tento, v zásadě pouze deklarativní, krok na Ekvádor jako celek vliv.

Musíme něco zásadního dělat na naší politické scéně?