O nejhorší mediální zážitek nejen za tento týden, ale za delší dobu, se přičinil komentář Alexandra Mitrofanova z Novinek s titulkem „Andělská křídla nestrannosti? Pak také lhostejnost ke zlu“. „Pan Mitrofanov nás v něm poučuje o tom, že v nastalé situaci – míní tím rozdělení společnosti – padá požadavek na novináře, že by měl být nestranný, objektivní, že by měl argumentovat komplexně. Prý je tohle všechno už minulost, protože to jsou andělská křídla, kterých nelze docílit, a všechno to je iluze. Nabízí k tomu příklad, lhostejnost ke zlu, což už je hodně emocionální a hodně podprahové, jako by ten, kdo chce komplexní informace, a ne jen nějakou jednostrannou propagandu, byl zároveň propagátorem zla nebo provozovatelem nějakého takového úsilí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Na tomto místě už několikrát konstatoval, že ho překvapuje Mitrofanovúv styl. „Znával jsem ho jako velmi uvážlivého a seriózního komentátora z Českého rozhlasu, kde jsme se velmi často potkávali, občas byl i hostem v mých pořadech. A vždy jsem si vážil jeho vhledu do dění v sociální demokracii i jeho snahy o objektivitu při posuzování věcí, přičemž tou objektivitou míním vyvažování všech možných informací, které jdou i proti sobě, a usuzování o výsledku až po té konfrontaci. To je přesně něco, co teď Mitrofanov absolutně zavrhl jako nepotřebnou veteš, která v dnešní době a v dnešním novinářství nemá co pohledávat. Tím dal v podstatě podnět k tomu, aby se zrušily všechny novinářské kodexy,“ podotýká mediální analytik.

Zacházet s informací nestranně už je minulostí

Nejenom Syndikát novinářů, ale i mezinárodní evropský kodex IFJ, Mezinárodní federace novinářů se sídlem v Bruselu. „Na základě toho jsme v roce 1998 na Syndikátu novinářů kuli tenhle český kodex, který je do dneška víceméně beze změny platný a ukládá novináři jako jednu z prvních povinností zacházet s informací velice obezřetně, nestranně a vyváženě ve smyslu zvažovat všechny možné argumenty, dávat proti sobě fakta a pak teprve docházet k nějakému závěru. Tak to podle pana Mitrofanova už je minulost, to jsme odvrhli jako starou veteš. Kromě toho pan Mitrofanov slučuje dvě věci, které jsou podle všech novinářských kodexů a profesionálních pravidel nesměšovatelné, a to jsou zpráva a komentář,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Jako by komentátor Práva volal po tom, aby informace už měla předem dané jasné vyznění a interpretaci, jinak to je na úrovni Sartrova bonmotu o pěti minutách Hitlerovi a pěti minutách Židům. „Uvádí to na jakési pseudoanalogii, kdy označuje SPD naprosto přímo jako fašistickou stranu. To mě docela vyděsilo, protože bych docela rád viděl, jak by pan Mitrofanov před nějakou vyšší instancí prokazoval okamurovcům, že jsou fašisté, a na základě čeho k tomu dospěl. To jsou takové nálepky, které se rozhazují velice pohodlně zejména v dobách, jako je ta naše, v době, kdy ten, kdo má silnější hlas, si urve větší kus veřejného prostoru a na něm se pak chová jako okupant,“ míní mediální odborník.

Doba je nemocná víc, než jsme si mohli představit

Považuje to za velice neblahé zjištění o tom, že těmto pokušením neodolají ani zkušení novináři. „Vždyť Mitrofanovovi je plus mínus pětašedesát. Chápu to u nějakých aktivistických dvacátníků, zejména z Forum24 a podobných, u nich je zřejmé, že je to dílo nezralosti, dílo pokušení, dílo radosti z toho, že se podílím na velkých věcech, protože pan Šafr mi vysvětlí, že jsou to historické velké věci, a můj úkol novinářského kandrdase je tomu sloužit. To skutečně chápu. Ale že tomu propadne zrovna takhle zkušený novinář, to je mimo mé chápání a považuji to za příznak toho, že naše doba je mnohem víc nemocná, než jsme si vůbec dokázali doteď představit,“ přiznává Petr Žantovský.