Jak je známo, Evropská unie plánuje být do roku 2050 uhlíkově neutrální a pomoci jí k tomu mají obnovitelné zdroje. Podle některých evropských politiků současná krize způsobená vysokými cenami elektřiny a plynu jen dokazuje, jak je Evropa závislá na fosilních zdrojích a že musí co nejrychleji přejít na zdroje obnovitelné.

Německý statistický úřad ovšem dnes zveřejnil data o tom, jak fungovaly větrné, solární a biomasové elektrárny v první polovině roku 2021. Uvádí, že v průměru na plnou kapacitu (matematicky vyjádřeno) fungovala jen pětina německých větrných elektráren. Plná kapacita je hodnota, kterou elektrárna může dosáhnout v ideálních podmínkách. Ještě hůře na tom byly solární elektrárny, které pracovaly jen na 10,5 % své maximální kapacity. Stabilní je výkon elektráren na biomasu, který se drží mezi 50 a 60 procenty.

Z grafů, které německý statistický úřad poskytuje, je možné vidět, že své maximální kapacity dosahují obnovitelné zdroje zřídkakdy. Od roku 2018 solární elektrárny v Německu nikdy nepřekročily ani hranici 20 % své maximální kapacity. Jejich výkon je ovšem relativně stabilní. Naopak větrné elektrárny jsou těžko předvídatelné. V únoru roku 2020 například vyráběly elektřinu ze 47 % své kapacity, tento rok ovšem jen ze 26,6 %. A v červnu tohoto roku zažily své minimum, kdy dokonce pracovaly jen na 9,7 % své kapacity.

O energetice a obnovitelných zdrojích již před týdnem hovořil Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku. Podle něho je vina na Brusel svalována nespravedlivě a za situaci mohou národní vlády, které prý například nezajistily dostatečné zásoby plynu před zimním obdobím.

„V oblasti elektrické energie se diskuse vede jen o výkonové bilanci, zjednodušeně řečeno o instalovaném výkonu založeném pokud možno co nejvíce na obnovitelných zdrojích energie, a to na úrovni EU. Zapomíná se, že instalovaný výkon, který představuje teoreticky nejvyšší možný výkon dosažitelný za optimálních podmínek, není totéž co skutečná výroba energie. To platí dvojnásob pro obnovitelné zdroje, které jsou závislé na počasí,“ dotýká se Míl právě tzv. OZE.

„Jsou zcela ignorovány připomínky a názory odborníků, fyzikální zákony i přírodní podmínky jednotlivých zemí včetně základního požadavku na zajištěnost výrobní bilance, tedy pokrytí aktuální spotřeby energie skutečnou výrobou,“ stěžuje si a podotýká, že je třeba zajistit elektřinu pro všechny spotřebitele a nejedná se tedy jen o otázku výkonu za celou EU. Dotýká se právě i Německa. „Kapacita německých obnovitelných zdrojů energie nám nepomůže, když nesvítí a nefouká. Zároveň občas probleskne tiskem úvaha o možné regulaci spotřebitelů a omezení jejich uživatelského komfortu. Po výzvě švédské vlády, ať občané ve svých domácnostech omezí luxování, už představa, že se bude prát jen mezi 23:30 až 2:00 ráno a žehlit okolo páté ráno, jako sci-fi moc nevypadá,“ varuje.