„Co to vlastně je dezinformace, jaké je nebezpečí?“ ptal se Janeček, pro něhož dle jeho slov nejsou největším nebezpečím pro naši zemi dezinformace. „Je klíčové se zabývat svobodou slova, abychom si uchraňovali svá práva,“ podotkl Janeček a odkázal se na švýcarskou analýzu ohledně dezinformací, z níž citoval. „Uvedl bych tady tedy pár dezinformací týkajících se dezinformací. První z nich je, to se velmi často používá také i u nás, a to je tvrzení, že nepravdy se šíří mnohem rychleji než pravda. A k tomu byla udělaná studie, která dokonce vyšla v článku Nature. Tam došli k závěru, že nepravdivé informace se šíří šestkrát rychleji než ty pravdivé informace. No jo, ale v čem je problém? Problém je v tom, že ta studie byla naprosto nesmyslná, že vlastně porušila základní logiku matematické statistiky a podmiňování. Ta studie totiž neanalyzovala všechny informace, které jsou, ale ta analyzovala tzv. podmíněné informace. Vybraly se informace, které jsou sporné, a ty se potom analyzovaly, jak se šířily,“ uvedl Janeček.

„Pokud to podmíníme tím, že se podíváme na informace, které jsou v nějakém smyslu sporné, a pak ty, které jsou nepravdivé, se šíří rychleji, no, tak to má spoustu logických důvodů. Jeden z těch důvodů je, že třeba lidé chtějí ukázat: Podívejte, tenhle člověk šíří informaci, která nebyla pravdivá, takže ta nepravdivá informace se šíří rychleji. Těch důvodů je více,“ dodal.

A přešel k další dezinformaci o dezinformaci. „Velké množství lidí je dezinformováno. Není tomu tak,“ poukázal opět na špatné metodologické postupy. „Ten důvod, proč k tomu mohlo dojít, byl například ten, že lidé nejsou o všem informovaní. Teď si představte příklad. Video se Zelenským, kde byly články o tom, že 40 % lidí uvěřilo dezinformaci o tom, že Zelenskyj byl zde vypískán v červenci minulého roku při návštěvě Hradu. Skutečnost je ale taková, že ten průzkum měli udělat takovým způsobem, že se zeptali lidí a dali jim nabídnout ohledně informací. Tato informace je určitě nepravdivá, spíše nepravdivá, spíše pravdivá, určitě pravdivá. Ano. A nebyla tam ani možnost odpovědět: nevím. Pokud člověk na toto odpovídá, musí si něco vybrat. Tady už je třeba přání otcem myšlenky. A někdo, kdo by si přál, aby byl vypískaný, tak zaškrtne, že je odpověď pravdivá. A vůbec vlastně ta odpověď neodpovídá tomu, jestli člověk uvěřil nějaké dezinformaci, nebo neuvěřil. Odpověď je úplně jiná,“ poznamenal dále Janeček.