„Co to vlastně je dezinformace, jaké je nebezpečí?“ ptal se Janeček, pro něhož dle jeho slov nejsou největším nebezpečím pro naši zemi dezinformace. „Je klíčové se zabývat svobodou slova, abychom si uchraňovali svá práva,“ podotkl Janeček a odkázal se na švýcarskou analýzu ohledně dezinformací, z níž citoval. „Uvedl bych tady tedy pár dezinformací týkajících se dezinformací. První z nich je, to se velmi často používá také i u nás, a to je tvrzení, že nepravdy se šíří mnohem rychleji než pravda. A k tomu byla udělaná studie, která dokonce vyšla v článku Nature. Tam došli k závěru, že nepravdivé informace se šíří šestkrát rychleji než ty pravdivé informace. No jo, ale v čem je problém? Problém je v tom, že ta studie byla naprosto nesmyslná, že vlastně porušila základní logiku matematické statistiky a podmiňování. Ta studie totiž neanalyzovala všechny informace, které jsou, ale ta analyzovala tzv. podmíněné informace. Vybraly se informace, které jsou sporné, a ty se potom analyzovaly, jak se šířily,“ uvedl Janeček.

„Pokud to podmíníme tím, že se podíváme na informace, které jsou v nějakém smyslu sporné, a pak ty, které jsou nepravdivé, se šíří rychleji, no, tak to má spoustu logických důvodů. Jeden z těch důvodů je, že třeba lidé chtějí ukázat: Podívejte, tenhle člověk šíří informaci, která nebyla pravdivá, takže ta nepravdivá informace se šíří rychleji. Těch důvodů je více,“ dodal.

A přešel k další dezinformaci o dezinformaci. „Velké množství lidí je dezinformováno. Není tomu tak,“ poukázal opět na špatné metodologické postupy. „Ten důvod, proč k tomu mohlo dojít, byl například ten, že lidé nejsou o všem informovaní. Teď si představte příklad. Video se Zelenským, kde byly články o tom, že 40 % lidí uvěřilo dezinformaci o tom, že Zelenskyj byl zde vypískán v červenci minulého roku při návštěvě Hradu. Skutečnost je ale taková, že ten průzkum měli udělat takovým způsobem, že se zeptali lidí a dali jim nabídnout ohledně informací. Tato informace je určitě nepravdivá, spíše nepravdivá, spíše pravdivá, určitě pravdivá. Ano. A nebyla tam ani možnost odpovědět: nevím. Pokud člověk na toto odpovídá, musí si něco vybrat. Tady už je třeba přání otcem myšlenky. A někdo, kdo by si přál, aby byl vypískaný, tak zaškrtne, že je odpověď pravdivá. A vůbec vlastně ta odpověď neodpovídá tomu, jestli člověk uvěřil nějaké dezinformaci, nebo neuvěřil. Odpověď je úplně jiná,“ poznamenal dále Janeček.

„Většina lidí nemá možnost sledovat vše do detailu, ověřovat si. Zůstane v nich následně pak ten pocit, jak je něco špatně,“ doplnil.

„Pro mě možná nejsilnější argument ohledně dezinformací je tvrzení, že dezinformace mají silný vliv na lidské chování. A to je úplně špatně, protože ono je to právě naopak. Zjišťuje se, že zde platí takový ten jednoduchý faktor, že každý si chceme najít to, co nám vyhovuje. Když chceme někoho přesvědčit o něčem, tak si hledáme – nebo ne všichni, ale mnozí si hledají informace i dezinformace, které potvrzují jejich názor. Ale není tomu tak, že by tomu nutně lidé věřili. Naopak. Ukazuje se, že dneska jsou lidé velmi skeptičtí a nevěří skoro ničemu. Dokonce vlastně to nebezpečí pro dnešní společnost je přílišná negativní společnost, kdy lidé třeba věří tomu negativnímu, spíše pomlouvají, jsou ochotní vlastně říkat věci, které vůbec nemusejí být pravda. Čistě proto, že to odpovídá jejich názoru, a protože to je negativní. Ten negativismus je skutečně nebezpečí. Nicméně u těch dezinformací to je tak, že tomu lidé stejně moc nevěří, ale vybírají si to, co jim potvrzuje jejich názor, a tím argumentují doma,“ dodal Janeček. Lidé jsou podle něj extrémně skeptičtí a ukazuje se, že si i ověřují své zdroje.

„Podle mého názoru to, co je zásadní a jeden z nejhorších dopadů dezinformací, je právě boj proti dezinformacím. Boj proti dezinformacím je dneska to, co má velké důsledky. Lidé jsou často ostrakizováni. My jsme to viděli. Příkladem byl samozřejmě covid. Boj proti dezinformacím, který se obhajuje jako důležitý, protože má chránit před manipulací lidí, tak je ve skutečnosti to nebezpečí. Těch příkladů máme víc. Ministerstvo vnitra se nepokrytě hlásí k tomuto boji proti dezinformacím, a to i tím způsobem, že veřejně prohlašuje věci, které jsou absolutně neakceptovatelné. Oficiálně se vláda netají tím, že chce manipulovat, že chce dezinformovat – svým způsobem,“ dodal Janeček.

A co je podle něj skutečné riziko moderní společnosti? „Manipulace strachem. Když si představíme strach jako něco, co se nalije na společnost, tak to je podle mého to nejhorší. Pak to má všechny ty důsledky, ty důsledky dezinformací, že se lidé bojí, nemají svá práva. Člověk, který je pohlcen strachem, tak není schopen racionálně přemýšlet. No a my jsme toho byli svědky za covidu. Ale to, co je nejhorší, a to je z mého pohledu to největší selhání moderní doby, je právě to, že my jsme kvůli tomu, že jsme se nechali zmanipulovat strachem, tak jsme obětovali budoucnost svých dětí. Zásadním způsobem jsme poškodili své děti,“ dodal Janeček.

„To, co je potřeba obviňovat, je ten systém. Ten systém, který ten strach nejen umožní, ale který ho dokonce dělá. Jsou to lidé, kteří ten strach zneužívali pro svoje mocenské důvody. Za vším hledejme peníze,“ podotkl, že je důležité, aby lidé našli odvahu.