Iniciativy na vydání zatykače na lídra Hamásu a také izraelského premiéra prozradil v CNN hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan. Ten uvedl, že rovněž usiluje o vydání zatykače na izraelského ministra obrany Gallanta a na další dva vrcholné představitele Hamásu – Mohammeda Deifa, vůdce brigád Al-Kásem, a Ismaila Haníju, politického vůdce Hamásu.

Zatykače na izraelské politiky by přitom byly prvním případem, kdy se mezinárodní soud zaměřil na nejvyšší představitele blízkého spojence Spojených států. Tímto rozhodnutím by se Netanjahu zařadil do společnosti ruského prezidenta Vladimira Putina, na kterého byl vydán zatykač kvůli invazi na Ukrajinu. Zatykač byl vydán také například na libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011.

Chánovu žádost o vydání zatykače nyní posoudí senát soudců Mezinárodního trestního soudu. Chán uvedl, že obvinění proti Sinvarovi, Haníjovi a al-Masrímu zahrnují „vyhlazování, vraždy, braní rukojmí, znásilňování a sexuální útoky ve vazbě“.

„Svět byl 7. října šokován, když byli lidé vytrženi ze svých ložnic, ze svých domovů, z různých kibuců v Izraeli. Lidé nesmírně trpěli,“ uvedl Khan. Obvinění proti Netanjahuovi a Gallantovi podle něj zahrnují vyhlazování, způsobení hladu jako válečné metody včetně odepření dodávek humanitární pomoci nebo úmyslné cílení na civilisty v konfliktu.

Když se minulý měsíc objevily zprávy, že hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu zvažuje tento postup, Netanjahu prohlásil, že jakýkoli zatykač na vysoké izraelské vládní a vojenské představitele „by byl nehorázností historických rozměrů“ a že Izrael „má nezávislý právní systém, který přísně vyšetřuje všechna porušení zákona“.

Podle Khana ale nikdo nestojí nad mezinárodním zákonem. „Vím, že je to nepříjemné, ale nikdo nestojí nad zákonem. Pokud Izrael nesouhlasí s Mezinárodním trestním soudem, může bez ohledu na své námitky proti jurisdikci vznést námitku před soudci, a to je to, co jim radím, aby udělali,“ dodal Khan.

Izraelský ministr války Benny Gantz, ač Netanjahův politický rival, rozhodnutí prokurátora odsoudil. „Dělat paralely mezi vůdci demokratické země odhodlané bránit se před podlým terorem a vůdci krvežíznivé teroristické organizace je hluboké překrucování spravedlnosti a do očí bijící morální bankrot,“ uvedl podle informací BBC.

Izrael a Spojené státy nejsou členy Mezinárodního trestního soudu. Soud v Haagu však tvrdí, že má jurisdikci nad Gazou, východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu poté, co palestinští představitelé v roce 2015 formálně souhlasili s tím, že budou vázáni základními zásadami soudu.

Pondělní oznámení Mezinárodního trestního soudu je odděleno od případu, který v současné době řeší Mezinárodní soudní dvůr na základě obvinění Jihoafrické republiky, že se Izrael ve válce proti Hamásu po útocích ze 7. října dopustil genocidy.

Zatímco Mezinárodní soudní dvůr projednává případy, které se týkají zemí a národů, a Mezinárodní trestní soud vede řízení proti jednotlivcům za válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti. Pondělní oznámení není prvním případem, kdy ICC jednal v souvislosti s Izraelem. Soud sídlící v nizozemském Haagu byl zřízen na základě smlouvy zvané Římský statut, kterou poprvé předložila OSN a funguje nezávisle na jakékoliv organizaci.

Většina zemí světa, konkrétně 124 z nich, je smluvně zavázána k Římskému statutu, ale existují i významné výjimky včetně Izraele, USA a Ruska. Pokud soud Chánově žádosti vyhoví a vydá na pětici mužů zatykač, bude je muset zatknout a vydat do Haagu kterákoli členská země. To by Netanjahuovi a Gallantovi velmi ztížilo mezinárodní cesty včetně cest do mnoha zemí, které patří mezi nejbližší spojence Izraele, jako Německo a Spojené království.