Turecko je přitom ve svém regionu jednou z mála zemí s vnitřními demokratickými institucemi, což zmiňuje i dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem ohledně zmírnění dopadů migrační krize. „Obsahuje silné parametry vnitřní demokracie,“ upozornil Gabal. Přes tíhnutí k autoritářství podle něj Turecko potřebuje udržet vyváženou pozici k EU a pomoct s uprchlíky, což se ale může změnit. Gabal přitom připomenul nedávnou změnu ve vztazích Ankary a Moskvy.

Do komplikací se dostanou jednání mezi EU a Tureckem také podle Jakuba Šoka z think-tanku Evropské hodnoty. Edogan se zřejmě pokusí o změnu vlády na prezidentský model, dále bude usilovat o co největší moc, míní. Odmítl spekulace, že by nezdařený puč prezident sám zorganizoval. „Je nepravděpodobné, že by se dobrovolně přihlásilo tolik lidí,“ poznamenal s tím, že pučistům bude zřejmě hrozit trest smrti. Je podle něj nicméně možné, že vláda o chystaném převratu tušila, ale nechala ho v chodu kvůli pozdější odvetě.

Pokus o převrat si vyžádal nejméně 161 mrtvých a 1440 zraněných. Prezidentský úřad vyzval občany, aby zůstali v ulicích, a zabránili tak dalšímu možnému pokusu o převrat. Zadrženo bylo celkem 2839 pučistů, kteří údajně pocházejí hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých členů tankových divizí. Erdogan i prozatímní náčelník generálního štábu Ümit Dündar slíbili čistku v „paralelních strukturách“ armády. Odstranit je z ní podle nich třeba příznivce duchovního Fetullaha Gülena, kterého turecký prezident označil za strůjce pokusu o převrat v zemi. Gülen, který žije v USA, se od puče distancoval.

Právě v souvislosti s nezdařeným pučem a kvůli údajnému napojení na Gülena odvolala dnes nejvyšší soudní kontrolní rada 2745 soudců. Odejít muselo také pět členů samotné rady, která má mimo jiné vliv na složení části turecké obdoby ústavního soudu.