Pro CNN o mučení mluvil pod podmínkou anonymity šestatřicetiletý Afghánec. Tálibán jej vyzval, aby se dostavil do jejich kanceláře. Důvod – srovnat úřednické dokumenty. Po příchodu jej před budovou srazili ránou kamenem do zátylku. „Spadl jsem na zem a pak mě odvlekli dovnitř. Obklopilo mě asi dvanáct členů Tálibánu, přivázali mě k židli a začali mě mlátit ze všech stran,“ svěřil se CNN.

„Zavázali mi přes obličej igelitový sáček. Snažili se mě udusit. Naléhali na mě. Měl jsem se přiznat ke spolupráci s Frontou národního odporu,“ řekl pod podmínkou anonymity. Fronta národního odporu bojovala proti Tálibánu po boku ozbrojených sil USA. „Nikdy jsem toho ale nebyl součástí, neměl jsem co přiznávat. Tak mě pověsili hlavou dolů, nejprve za nohy, potom za ruce. Křičel jsem tak hlasitě, až jsem omdlel,“ tvrdí oběť řádění Tálibánu.

V srpnu 2021, po stažení amerických jednotek, celou zemi bleskově obsadil Tálibán, zavedl v zemi právo šaría, výrazně omezil práva žen a dívek. Podle OSN došlo do začátku roku 2023 v zemi k 188 případům bičování a k jedné veřejné popravě.

Americký prezident Joe Biden věří, že na jeho rozhodnutí ukončit válku v Afghánistánu a stáhnout americké vojenské jednotky bude historie hledět s pochopením a vlídně. Válka v Afghánistánu začala 7. října 2001, necelý měsíc po útoku na Světové obchodní centrum; zahájil ji George Bush mladší a trvala bez dvou měsíců dvacet let. Přesáhla tedy volební období jak Bushe, tak i Baracka Obamy a Donalda Trumpa (oba zmínění před volbami na post amerického prezidenta slibovali, že válku ukončí).

Biden v době připravovaného stažení amerických vojenských jednotek čelil odporu jak ministerstva obrany, tak i Pentagonu, píše dvorní novinář Politico Alexander Ward v knize Internacionalisté: Boj za obnovení zahraniční politiky po Trumpovi. A o čem kniha je? „Když Joe Biden převzal prezidentství Spojených států, přivedl s sebou tým hvězdných talentů, možná nejzkušenější soubor politických expertů. v moderní historii USA. Jejich poslání: napravit pošramocenou reputaci USA v zahraničí a rozhodnout o průběhu její globální budoucnosti,“ praví anotace. Ovšem v knize jsou popsány i hádky kolem ukončení války v Afghánistánu.

Podle mnohých komentátorů i politiků (včetně Donalda Trumpa) bylo stažení jednotek zbabrané. Po Afghánistánu „nikdo nenabídl rezignaci, z velké části proto, že prezident nevěřil, že někdo udělal chybu. Ukončit válku bude vždy komplikované,“ napsal Ward. Kniha poskytuje čerstvé reportáže a živé scény o rozhodnutích Bidenova týmu opustit Afghánistán. Ukazuje i konflikty mezi špičkami americké politiky a admirality.

Ward v knize popisuje, že Biden příliš nedůvěřoval Pentagonu. A to proto, že za Obamovy éry se i přes prezidentovy proklamace zvyšovaly počty vojáků v Afghánistánu. Podlehl Obama vlivu Pentagonu? Pentagon usiloval o to, aby válka pokračovala a aby vojáci v zemi zůstali, píše v knize Ward.