Problémy v logistice zastavily tankové kolony směřující na velká ukrajinská města. Především kvůli tomu Rusové zatím ovládli pouze jedno z regionálních center- přístav Cherson. Dlouhé kolony jedoucí na Kyjev ale již několik dní stojí a docházejí jim zásoby i pohonné hmoty. Dokonce se objevily informace o pokusu zajistit zásobování postavením provizorního polního ropovodu.

A nyní se zdá, že plány pozemního útoku na velká ukrajinská města definitivně dorazí rozmary počasí. Konkrétně faktor, který se nazývá „rasputica“.

Jednoduše česky je to bahno. Tání sněhu v rovinatých zemědělských oblastech Ukrajiny zanáší komunikace hlubokým bahnem, do kterého se těžká vojenská technika beznadějně boří. Obvykle tento jarní jev nastává v polovině března, letos díky mírnější zimě přišel o pár dní dříve. S bahnem se prý ruské jednotky potýkají již několik dní.

S vlivem „rasputice“ se při svých ofenzívách na východ seznámili Napoleon i Adolf Hitler. Nyní se zdá, že by rozbahněný terén mohl dorazit ambice ruské ofenzivy. Vladimír Putin plánoval rychlý průjezd Ukrajinou na konci února, kdy je půda ještě zmrzlá. Ruské armádě se však z různých důvodů ani po čtrnácti dnech stále nepodařilo dosáhnout žádného z naplánovaných cílů.

Na problém poněkud kuriozně upozornila francouzská televize France 24.

Doposud tedy páchají ruská vojska škody na ukrajinských městech především ostřelováním a nebo leteckými útoky. Mrtvých po těchto akcích již mají být tisíce.

Již před začátkem invaze v únoru upozorňoval na faktor bažin ruský historik Andrej Zubov. „Meteorologické podmínky po 20. únoru znesnadní provedení invaze z Běloruska na Ukrajinu. Kyjev je 90 kilometrů od hranic, většinu případné cesty ale tvoří bažiny. Ty začnou rozmrzat, zvláště pod stopami tanků a Iskanderů,“ psal 12. února znalec ruských reálií. Akce ruské armády začala až 24.2.