Naposledy skrze tzv. sledovací (nebo přesněji šmírovací) vyhlášku, která by umožnila obcím a státu monitorovat aktivity lidí pomocí dat z Wi-Fi sítí.
Tento krok, obhajovaný ministrem vnitra Vítem Rakušanem jako nenápadný administrativní nástroj, však ve skutečnosti rozšiřuje pravomoci státu šmírovat každodenní život obyčejných lidí – zatímco privilegovaní se systému stále vymykají. Zdá se ovšem, že z obavy před poklesem volebních preferencí před volbami vláda nakonec návrh stáhne.
Připomeňme, že ruku v ruce s tím šel nenápadně prosazený přílepek k zákonu Lex Ukrajina o tzv. činnosti pro cizí mocnost. V praxi jde o další zbraň v arzenálu vládnoucích mocenských skupin, která jim umožní umlčet nepohodlné hlasy. A je úplně jedno, zda se jedná o radikální levici, odboráře nebo aktivisty za klimatickou spravedlnost. Každý, kdo se znelíbí moci, může být obviněn ze „spolupráce s cizí mocí“ – a jak ukazuje současná praxe, tato „moc“ je definována velmi vágně.
Šmírování pod rouškou modernizace
Rakušanovo ministerstvo nově navrhovanou šmírovací vyhlášku prezentuje jako „anonymní sběr dat“, který má pomoci „zlepšit služby“ obcí. Jenže když stát nemá peníze na zajištění důstojného života seniorů, financování školství, nebo budování dostupného bydlení, kde bere čas i prostředky na sledování lidí přes Wi-Fi? Je jasné, že v praxi se tento „neškodný“ monitoring může snadno stát nástrojem sociální kontroly.
Data o tom, kde a kdy se pohybují lidé, mohou být použita nejen k potlačení protestů, ale i k cílení reklam, kontrolám bezdomovců nebo k „optimalizaci“ veřejného prostoru tak, aby byl přívětivý pro turisty – nikoli pro běžné obyvatele. Kdo jiný bude vedle mocenských skupin z podobné digitalizace profitovat než technologické korporace, které už nyní masivně těží z dat uživatelů?
Represe místo solidarity
Přílepek Lex Ukrajina, schválený pod záminkou pomoci válkou zasaženým lidem, byl vládou zneužit k prosazení autoritářského pravicového zákona o činnosti pro cizí mocnost. Tento nástroj, který by v rukou autoritářské vlády mohl být používán k potlačování jiných než vládních názorů, je varováním. Nejen pro ty, kdo kritizují NATO a neoliberální a neokonzervativní politiku, ale i pro kritiky korporátní moci, klimatické politiky EU nebo militarizace společnosti. Tento přílepek nepomáhá lidem. Nepomáhá Ukrajincům. Pomáhá pravicovým vládním extrémistům kriminalizovat opozici a zavádět tichý režim výjimečného stavu, ve kterém bude jediný správný názor ten vládní – ostatní bude buď „dezinformace“, nebo „činnost pro cizí moc“.
Velký bratr ve službách kapitálu
Ministr Rakušan svým Velkým bratrem neslouží lidem. Slouží nadnárodním zájmům, které potřebují klid pro byznys a neokonzervativní politickou kontrolu – tedy společnost bez ústavně garantovaných občanských protestů, bez odborových stávek, bez aktivních občanů. A k tomu je třeba kontrolovat pohyb lidí, kriminalizovat protestní kulturu a ochromit svobodu projevu.
V době, kdy lidé nemají na nájmy, kdy pracující nevycházejí se mzdami, se stát místo řešení krize zaměřuje na dohled a represi. A dohled se dotkne hlavně těch dole – těch, kdo nemají prostředky, aby se mu vyhnuli. Nejde jen o šmírovací vyhlášku. Nejde jen o Lex Ukrajina. Jde o celkový trend: vytváří se digitální koncentrační tábor, kde se drží obyčejní lidé v poslušnosti. Protože nespokojenost se musí potlačit dřív, než se stane silou, která autoritářský systém ohrozí. Systém, který slouží bohatým – a ty chudé sleduje.
Není čas na kompromisy
Pokud se veřejnost nepostaví proti šmírování a zákonům typu Lex Ukrajina, budeme brzy žít ve světě, kde každý levicový protest, každé vystoupení proti ziskům korporací, každé volání po rovnosti a spravedlnosti může být sledováno, potlačeno – a potrestáno. A to už nebude demokracie, ale technologie ve službách útlaku. Velký bratr se nerodí naráz. Staví se po částech. A každé „neškodné opatření“ je jedním kamenem do jeho základů.
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Mgr. Jan Klán
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
