Investigativní novinář Janek Kroupa přinesl důkazy o tom, že souboj o vydání údajného hackera Jevgenije Nikulina provázela v Česku zákulisní hra, ve které figurovali někdejší vlivný státní zástupce Stanislav Mečl, gruzínská podnikatelka, venezuelský novinář a tři tajemní Rusové.

Středobodem podezřelé kombinace se přitom stal ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO), který měl podle přání zmiňované mezinárodní skupiny Nikulina vydat do Ruska. Celý příběh začal začátkem prosince loňského roku, kdy gruzínské podnikatelce v Karlových Varech, kde provozuje restauraci, náhle zazvonil telefon.

„Zavolali mi přátelé z Ruska. Potřebovali, abych pomohla Nikulinovi, já sama Nikulina vůbec neznám,“ uvedla paní Asmat s tím, že ruští „přátelé“ chtěli zabránit vydání podezřelého hackera do USA. O jaké přátele šlo, však upřesnit nechtěla. Jejich přání ale vyhověla a vyhledala právníka, který by služby, o něž přátelé žádali, mohl splnit. Podle svých slov tak Asmat oslovila svého kamaráda Raula Sorroza Arratu, který je původem z Venezuely a sám se prezentuje jako novinář píšící o České republice.

Že má Raul Sorroza Arrata v ruské komunitě mnoho kontaktů, si Kroupa ověřil na jeho profilech na ruských webech. Na přání Asmat prý Arrata začal shánět právníka a přes kamaráda se dostal k bývalému náměstkovi nejvyššího státního zástupce, bývalého vrchního státního zástupce v Praze Stanislava Mečla, kterého oslovil. „Posledním prostředníkem, který dodal jméno advokáta a nakonec Mečla přivedl, byl marocký občan Khalid S. I on má zajímavou minulost, česká policie ho totiž v minulosti podezřívala z přípravy útoku na marocké velvyslanectví v Praze v roce 2014,“ upřesnil Kroupa s tím, že odsouzen nakonec nebyl.

Novinář Kroupa dále uvedl, že skupina si Stanislava Mečla s cílem pomoct zatčenému hackerovi nevybrala náhodou. „Mečl byl totiž jedním ze dvou poradců ministra Roberta Pelikána. Přestože už v nejbližším poradenském týmu zhruba rok není, zůstal v ministrově poradním orgánu k novému trestnímu řádu,“ uvedl s tím, že byl proto schopen s ministrem mluvit přímo. Jednání s ministrem, který měl o vydání nakonec rozhodovat, bylo prý součástí Mečlových právních služeb.

Mečl přitom tvrdí, že byl angažován prostředím pana Nikulina jeho přáteli. „Jsem vázán advokátním tajemstvím. Dohoda o zastupování byla učiněna ústně před dvěma svědky, a tak nemůžu nic říkat,“ uvedl Mečl. „Dohoda byla, aby pan Nikulin zůstal v Čechách, pan Mečl měl udělat to, aby ministr měl kladný důvod Nikulina nevydat. Ministr byl součástí dohody, protože měl rozhodovat, to byla jeho pravomoc,“ řekl v hlasové nahrávce Kroupovi Raul Sorrosa Arrata, který se většiny dohod účastnil, a popsal tak předmět dohody mezi Mečlem a neznámými ruskými objednavateli zastoupenými paní Asmat.

Nejen proto více než právní služby vypadá dohoda jako objednávka lobbistických služeb. „Aby Mečl učinil další kroky, potřeboval do ruky plnou moc, nejlépe od samotného Nikulina. Ve druhé polovině prosince vyrazil do vazební věznice na Pankráci,“ řekl Kroupa a zdůraznil, že tam už došlo k prvotnímu zádrhelu, jelikož Nikulin měl už jiného advokáta, kterého najala jeho matka. Tím, že je Mečl žádal o plnou moc, ho prý velmi vyděsil. „Ve vězení měl ty nejpřísnější bezpečnostní podmínky. A náhle kdosi z Ruska za ním posílá advokáta, kterého nezná. Proto Nikulin plnou moc nepodepsal,“ sdělil novinář Kroupa.

Následně Mečl poslal ministru Pelikánovi několik SMS zpráv, ve kterých mu nabízel, že by Nikulin mohl Česku poskytnout svědectví. „Snažil se od ministra zjistit, kolik má času. Ministr mu nenapsal nic konkrétního, ale odpověděl, že trochu času ještě je. To Mečlovi stačilo. SMS ukázal svému kolegovi Arratovi,“ uvedl Kroupa a poznamenal, že ví, že Pelikán v tom „nejel“. „Mečl mě prosil i o setkání, ale to jsem odmítl, hovořil tak, jako kdyby věděl něco víc. Já jsem ale klidný v tom, že se nemohlo nic stát, jestli se mě pokoušel někdo zkorumpovat, tak narazil, tohle nedělám,“ dodal.

Stanislav Mečl podle Kroupy pak nejspíše usoudil, že už udělal dost práce, a požádal o vyplacení zálohy. „Podle původní dohody totiž peníze ‚neměly být problém‘, jak slibovala Asmat A. jménem svých ruských přátel,“ doplnil Kroupa s tím, že 22. prosince Stanislav Mečl chtěl zálohu, a když neměl plnou moc od Nikulina, tak ji potřeboval od někoho jiného.

Ten den měli podle slov Arraty z Ruska přiletět tři lidé. „Já jsem čekal doma, Asmat mi měla přivézt peníze. Nepřijela, tak jsem jí volal a zjistil jsem, že jsou už na schůzce v InterContinentalu,“ uvedl. „V pražském luxusním hotelu se skutečně sešel Stanislav Mečl s paní Asmat. Měli se domluvit, kdo zaplatí a kdo jej vlastně najal,“ dodal novinář.

„Na schůzce jsme byli sami, Rusové nepřišli, ale měli být v hotelu ubytovaní,“ sdělil Mečl. V té chvíli podle Kroupy jednání zamrzla. „Mečl a Arrata chtěli peníze a smlouvu a Asmat s neznámými Rusy si prý začali klást další podmínky. Kupříkladu vložit peníze do advokátní úschovy. Podle Arraty navíc trvali na dalších zárukách, které ale nebyly součástí původní domluvy,“ řekl.

Šlo tak o jejich poslední setkání. Stanislav Mečl podle Asmat vystavil za své služby fakturu na více než půl milionu korun. „Poslal mi fakturu na půl milionu. Já jsem ho ale nenajala, byla jsem jen prostředník,“ tvrdí. „Pozoruhodné na faktuře ale je, že jedna ze služeb, kterou Mečl fakturuje, zní ‚Předběžné projednání s ministerstvem spravedlnosti‘. Toto projednání pak stojí 300 tisíc korun. Co přesně ta služba znamená, není schopen vysvětlit nikdo,“ uvedl Kroupa.

• Původní zdroj ZDE

Ministr Pelikán celou záležitost na lehkou váhu prý nebere. „Je tam lidská rovina, kdy mě to od Mečla mrzí, protože jsme mívali skutečně úzký vztah. A v rovině faktické jsem klidný, jestli mě někdo korumpoval a někomu naletěl a musel mu za to něco zaplatit, tak se neměl pokoušet mě ovlivnit,“ uzavřel.