Novinář píšící pro britský Guardian se po pětadvaceti letech vrátil zpět do Ruska, kde před čtvrtstoletím napjatě sledoval pokusy Jelcinovy vlády o prosazení ekonomických reforem.

„Po 25 letech jsem zpět v Rusku a mým úkolem je promluvit k sálu plnému lidí, kteří hovoří o nahrazení kapitalismu lepším systémem. Najednou mi to dojde; nyní jsme si blíže, než tomu bylo před čtvrt stoletím, sdílíme spolu jednu zásadní věc. Víme, jaké to je, když začne kolabovat systém, který byl vždy považován za permanentní,“ píše Paul Mason ve svém článku.

Od té doby, co Putin „ukradl“ volby v roce 2011 a protestní hnutí bylo potlačeno, mladí lidé, kteří se do protestů zapojili, se uchýlili do ústraní.

„V Rusku taková situace není ničím novým. Lenin byl v roce 1887 zatčen za to, že vedl studentské protesty, a posléze byl donucen strávit nastávajících 30 let v exilu. Poté bolševici omezili svobodu slova a politické opozice na dalších 70 let. Nyní to samé dělají ruští kapitalističtí oligarchové,“ píše britský novinář.

Mladí ruští intelektuálové byli „uklizeni“ z politické scény a byli nuceni nalézt útočiště převážně v umělecké oblasti, kde je stále ještě k nalezení nevelký prostor pro svobodný projev opozičních postojů.

„Z jakého důvodu jsou tito mladí lidé tak utvrzeni v tom, že šance na změnu existuje? Sami totiž na vlastní oči spatřili morální a fyzický kolaps něčeho, co se zdálo být věčným – Sovětského svazu,“ vysvětluje novinář.

Po vítězství Donalda Trumpa v listopadových amerických volbách se podle autora článku stalo možným, že i obyvatelé západních států na vlastní kůži pocítí úpadek něčeho, co se vždy zdálo být permanentním: globalizace a liberálních hodnot.

„Stejně jako někdejší obyvatelé Sovětského svazu, i my jsme v posledních třiceti letech žili v ekonomickém systému, který byl vždy považován za nedotknutelný. Globalizace byla nezastavitelnou přírodní silou; ekonomika volného trhu byla jednoduše přirozeným stavem věcí.“

„Jestliže se ovšem proti tomuto systému postavil národ, který de facto globalizaci rozpoutal a dokázal z ní i nejvíce profitovat, je velmi pravděpodobné, že se brzy dočkáme jeho konce,“ varuje novinář.

„V ekonomii, politických vědách i mezinárodních vztazích existovala v uplynulých třiceti letech domněnka, že současný rámec fungování světa je permanentní. Podobně jako tomu bylo v sovětské akademické obci, pokud se ukáže, že globalizace byla pouze dočasným fenoménem, kdysi opěvované učebnice zůstanou ležet zapomenuté ve skladech.“

Podle autora článku přeci jen mezi pádem Sovětského svazu a současným politickým zemětřesením existuje jeden zcela zásadní rozdíl.

„Sovětští političtí disidenti se opírali o koncept demokracie a lidských práv v jeho ‚západním‘ pojetí. Za tyto hodnoty také bojovali. Ovšem pro občany západních demokracií, pokud skutečně zvítězí xenofobní populismus, nebude existovat žádná alternativa, žádný ‚Západ‘, ke kterému by se mohli hlásit. Pokud liberální demokratické společnosti půjdou cestou Orbánova Maďarska, žádná externí síla jim na pomoc nepřijde.