Šmarda byl v minulosti v podobné situaci, jako je nyní nominant na ministra zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Tehdy se měl stát ministrem kultury, ale prezident Miloš Zeman k tomu měl výhrady. Šmarda se nakonec kandidatury vzdal. Co by poradil Janu Lipavskému? „Poradil bych především všem zúčastněným, aby spory nezatěžovali jmenování vlády jako takové. Myslím si, že je důležité, aby Česká republika měla co nejdřív vládu, která bude mít mandát, která bude ve shodě s Poslaneckou sněmovnou a bude moci řešit ty velké problémy, které Česká republika má. Máme největší zdravotní krizi v historii, začíná se u nás projevovat energetická krize, brutálním způsobem roste inflace, lidé budou mít hodně hluboko do kapsy a potřebujeme, aby tady byla vláda, která tyhle problémy začne řešit,“ zmínil Šmarda.

A nebylo by dobré, aby celá věc došla k Ústavnímu soudu, aby ten rozhodl a propříště bylo jasněji? „Mně by to nevadilo. Lidé to berou jako žalobu, ale já to pořád beru, že jestliže si dva ústavní činitelé nejsou zcela jisti tím, kdo má pravdu ve svých kompetencích – a pokud nejsou schopni se domluvit, tak to za ně musí vyřešit někdo jiný. Tak ať to za ně někdo vyřeší, ale já spíš trvám na tom, aby se tím nezdržovalo všechno ostatní. Upřímně řečeno, Česká republika bezesporu vydrží měsíc, dva tři čtyři, než rozhodne Ústavní soud, bez ministra zahraničí, ale nevydrží bez stabilní vlády, která má jasného ministra zdravotnictví, jasného ministra průmyslu, zkrátka všechny lidi, kteří skutečně musejí začít pracovat a kteří mají mandát. Tohle není legrace a to, že se to všechno táhne takhle dlouho, považuji za extrémně nezodpovědné,“ podotkl.

Co se týče sociální demokracie, Šmarda se domnívá, že strana si dlouho žila nad poměry. „Sociální demokracie utrácela víc peněz, než kolik byly její příjmy. Což vedlo k tomu, že narůstal její dluh. A to je něco, co je dlouhodobě neudržitelné. Já jsem přišel proto, abych tohle období ukončil. Přišel jsem proto, aby se zvýšily příjmy sociální demokracie a snížily výdaje tak, aby sociální demokracie nezvyšovala svůj dluh, a naopak v nějakém rozumném časovém horizontu svůj dluh mohla splácet a také ho splatila. Nemůžete věřit nikomu, kdo neumí hospodařit se svým vlastním majetkem, že bude dobře spravovat celou Českou republiku. To je zásada, na kterou sociální demokraté nesmějí zapomínat. A já jsem přesvědčen o tom, že když budeme mít v pořádku svoje účty, že nám lidé uvěří, že jsme také schopni se starat o jejich peníze, a to je naprostý základ,“ zmínil Šmarda.

Hovořil také o tom, jak chce jako ČSSD dokázat lidem, že jsou schopni jim pomoci. Jak to chce strana dokázat, když například nemá poslance? „Musíte pracovat tam, kde můžete. Jak se říká, že každý má skákat tak vysoko, jak dosáhne, tak to je přesně naše situace. Nebo když Jaromír Nohavica říká, že tančí tak rychle, jak hraje muzika. My dneska se dostáváme do situace, kdy máme poměrně hodně úspěšných, pracovitých a schopných politiků. Zároveň nás čekají komunální volby, už za deset měsíců, a v nich se ukáže, jak lidé dokážou ocenit právě práci těchto lidí. Vždy, když je vám nejhůř, tak vám pomůže ten, kdo je vám nejblíž. Když se dostanete do problémů s exekucemi, když se dostanete do problémů, že nemáte za co zaplatit účty za elektriku nebo za teplo, tak vám obvykle nepomůže pan prezident, tak vám obvykle nepomůže pan premiér anebo předseda Evropské rady, ale pomůže vám komunální politik, váš radní, starosta, místostarosta, člověk, na kterého se můžete obrátit v místě svého bydliště. A to sociální demokraté vždy uměli,“ sdělil Šmarda, že toho by chtěl využít. To, že strana nemůže dělat politiku v malostranských palácích, považuje svým způsobem za výhodu.