Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Podotýká, že zavedení nového trestního činu buďto znamená, že je nedostatečně vykonáván zákon stanovující míru utajování, „anebo, co je spíše pravděpodobné, jsou to otevřené dveře naprosté svévoli“. Nejasné je dle něj i to, zdali by pak paragraf nedopadl například na zahraniční novináře, kteří by se zajímali o choulostivé věci a nabízet se má srovnání s komunistickým paragrafem o podvracení republiky.
„Nadechuji-li se, abych se vyslovil ve prospěch nějaké cizí moci, tak již ten nádech je v podstatě snad trestný, protože to je příprava,“ glosoval též, jak půjde paragraf vykládat i vzhledem k zahrnutí „přípravy“ neoprávněné činnosti pro cizí moc.
„Připomíná mi to doby Urválka, kdy byl obviněný před soudem a oni konstatovali, že sice řekl ‚to a to‘, ale tím myslel ‚to a ono‘ a za to se odsuzuje. Do téhle pozice se podle mého soudu skutečně blížíme,“ pokračoval a zmínil odmítnutí ústavní stížnosti bývalého místopředsedy KSČM Josefa Skály ze strany Ústavního soudu (ÚS) ve věci trestu za popírání válečného zločinu, jehož se měl dopustit v roce 2020 během debaty o masakru polských zajatců v Katyni. „O jednoznačně prokázané historické pravdě se nepolemizuje a nevyjednává, ani když se ‚diskutéři‘ zahalují vznešeným pláštěm svobody slova,“ stálo v prosincovém usnesení ÚS, na nějž aktuálně Schneider v souvislosti s novým paragrafem poukázal.
Ke kuloárním informacím, že údajně měla zavedení nového trestného činu prosazovat Bezpečnostní informační služba, se pak vyjádřil, že by to „znamenalo, že po říjnových volbách by měl být ten barák ve Stodůlkách (sídlo BIS, pozn. red.) dán do dražby a celá ta služba rozmetána a propuštěna, protože jestli tam neexistují nějaké obranné mechanismy ve smyslu zdravého rozumu a právní oddělení BIS akceptuje takové postupy, značí to, že jde o totalitně zaměřenou službu a jako taková se stává bezpečnostním rizikem pro naši společnost“.
Podle bezpečnostního analytika má být jedním z autorů též poslanec ODS a někdejší ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. „Jak se říká, ti lidé ten bývalý režim studovali tak dlouho, až jím zcela prosákli,“ poznačil.
„Samozřejmě rozumím, že pro BIS by byl nejlepší severokorejský režim. Oni to vlastně vedou k tomu, to tady oplotit a všechno sledovat, měli by nosit Kimečka na klopě, protože to je ten jejich vzor… Tohle je jednoznačně cesta do velmi utažené společnosti tak, jak nebyla ani před listopadem 1989. Protože před listopadem byl ten režim srozuměn s tím, že tu jsou zahraniční novináři a že tu z pohledu režimu, dá se říct, škodili – získávali informace, které by režim nejradši utajil, a potkávali se s lidmi, které režim hodnotil jako nepřátelské… Ale ty novináře nikdo nestíhal…“ dodal a zmínil, že ostatně v období 1988–1989 pracoval jako pražský dopisovatel pro agenturu Reuters i například bývalý ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
„Teďka by někdo řekl, že to je neoprávněná činnost a zavřeli by ho,“ varuje Schneider, že by aktuálně kvůli podobné práci Žantovský skončil za mřížemi. Situace tak dle něj nesměřuje do stavu před listopadem 1989, nýbrž do toho v 50. letech.
Připomenul, že současná vláda rovněž v předloňském roce po protestní hladovce disidentů Jiřího Gruntoráda a Johna Boka odvolala usnesení, jímž se dříve přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. „Najednou vidíte, že to odpovídá. Tito lidé nemají s odkazem boje za lidská práva vůbec nic společného.“
„Potrestatelná“ by dle Schneidera podle chystané legislativy měla být též „jedna ze lží“, tvrdící, že „Rusové zneužívají dodávek energií k vydírání“. „Jediný výrok, kdy Evropě bylo vyhrožováno přerušením dodávek energií, je zaznamenán u ukrajinského expremiéra Arsenije Jaceňuka,“ vyřkl Schneider k přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu. Situace se dle něj dá označit jako „sebevražedná ze strany Zelenského“, jelikož kvůli nákupu dražšího plynu bude Evropa méně nakupovat pomoc pro samotnou Ukrajinu.
Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas