Kolem připravovaného sloučení dvou protimafiánských útvarů se nyní strhla obrovská mela, která může skončit až vládní krizí. Podle některých politiků se má tak údajně zlikvidovat jediná funkční složka policie na sofistikovaný zločin a hlavně odstranit šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Přibližně stejný počet našich zákonodárců si ale myslí, že reorganizace policejních složek je zcela běžnou záležitostí a oba úřady by tak mohly být klidně sloučeny a Šlachta by tam mohl znovu pracovat na velitelské pozici. Která strana má, podle vašeho názoru, v této důležité při vlastně pravdu?

Těžké je vyhodnocovat, který z vašich předložených názorů je ten přiléhavý. Pokud bylo hlavním cílem reformy dostat do civilu Roberta Šlachtu, tak cíle bylo fakticky již dosaženo a bylo to velice rychlé a bez okolků. Pokud se nabízí názor, že reorganizace policie je nutná a je běžnou záležitostí, říkám ano, je to potřebná a běžná záležitost, avšak ta se vždycky za normálních okolností odborně konzultuje s partnery, jichž se má bezprostředně dotýkat, a nedělá se v utajení a v tryskovém tempu. V daném případě se o chystané reformě vůbec nic nedozvěděli státní zástupci, kteří jsou garanty trestního řízení, a dokonce se schůzce s jejich představitelem pan policejní prezident několik týdnů vyhýbal. Reforma nebyla dostatečně komunikována ani v rámci PČR a samotné útvary, jichž se měla dotknout, s ní nebyly seznámeny. To je značně neobvyklé, a tím pádem i podezřelé. Právě tento způsob spouštění policejní reformy státní zástupce vybudil k reakcím, kterých jsme byli svědky, a názorově je zde sjednotil.

V souvislosti s touto závažnou problematikou se objevují v mnoha médiích různé spekulace. Na portálu Svobodné fórum se například objevil názor, že hnutí ANO se proto postavilo za Roberta Šlachtu, že jejího šéfa tíží kauza Čapí hnízdo. Vůbec ředitele ÚOOZ vykreslují některé noviny jako Babišova favorita. Naopak další média rozvíjejí úvahy, že Robert Šlachta vadil především vládní koalici, protože se chystal řešit některé kauzy, jež by se jí citelně dotkly. Jak se dá v této složité kauze vůbec orientovat? 

Vztahy mezi pány Babišem a Šlachtou nemohu posoudit, neboť mně nejsou známy. Pokud odkazujete na jmenované noviny, jejich prezentace toho či onoho z aktérů může být naopak zavádějící a nemusí být pravdivá. Každé z novin mají své majitele, sponzory, nebo osoby stranící určitým zájmům. To vše je odborně namixováno z dobře placených PR agentur, jež pracují cíleně pro určitý okruh lidí. Nelze proto vycházet z takovýchto informací a tyto brát vážně. Je to mnohdy jen byznys a ten je velice tvrdý. Skutečné pravdy bývají, jak ukazuje život, zcela jinde, než se zpravidla podává lidem právě prostřednictvím medií. A ty nemusíme mnohdy ani tušit.

Jaký je vůbec váš názor na fungování ÚOOZ? Na jedné straně vyřešil některé zapeklité kriminální činy, na straně druhé jiné závažné kauzy, které dost rozvířily veřejné mínění, a to nejen v Česku, zůstaly nedořešeny jako například případ Jany Nagyové nebo olomouckého hejtmana Rozbořila (kauza Vidkun)… 

Můj názor na činnost ÚOOZ vychází rovněž jenom z informací, které kreslí media, doplněný vlastním, omezeným pozorováním, jež nemůže být tudíž přesné a přiléhavé. Jde o útvar, který má jistě tah na branku jako jeden z mála v ČR pracuje s nadšením a v souhře, neunikají z něho důležité informace, což je, jak myslím, nepostradatelné a cenné právě pro státní zástupce. Asi zejména pro tuto vlastnost byl státními zástupci tak vyhledávaný a oblíbený. Měli k němu důvěru, bohužel na rozdíl od jiných útvarů v rámci PČR, které jsou zralé na rekonstrukci. Právě s ohledem na tyto zmíněné vlastnosti se tento útvar dostával též i do všelijakých řečí, neboť se vymykal zavedeným obvyklostem a mravům a stal se obávaným pro zločince. Útvar dělal samozřejmě také chyby, které byly předmětem kritiky a dalších mediálních spekulací. Patřil zjednodušeně vyjádřeno k výjimkám v rámci PČR a ty se zpravidla neodpouští.

ÚOOZ je poslední dobou známý i svou nevraživostí vůči GIBS, když někdy prošetřuje kriminalitu policistů. Nedávno také rozvířilo hladinu veřejného mínění předsmrtné video kdysi elitního policisty Stanislava Švábenského, který tvrdil, že ÚOOZ upozornil na nebezpečný obsah prodávaného alkoholu v kauze metyl a něco se s tím začalo dít až po dvou letech, kdy už začali umírat lidé. Než spáchal Švábenský sebevraždu, protože byl pravomocně odsouzený za vynášení informací a cítil se nevinný, ještě uvedl, že to byla msta policie jak za zmíněný metyl, tak za to, že upozornil na některé další záležitosti v kauze Toflova gangu (policisté vydírali podnikatele). Není už prostě čas na zřízení jiného útvaru, který není poznamenán minulostí, anebo by to bylo zcela zásadní chybou rozpustit tým zkušených rutinérů se zajetým systémem práce?        

Pokud jde o jeho nedořešené případy, které zmiňujete, jistě se jedná o kauzy velice složité, a ty to nemívají jednoduché od fáze přípravného řízení až po fázi soudní. Jsou často i poznamenány protichůdnými soudními rozhodnutími, mnohdy i křiklavými a nepochopitelnými pro řadového občana. Pro svoji náročnost se také táhnou dlouho. Podrobnosti k vámi zmiňovaným případům Toflova gangu a Švábenského neznám, abych je mohla hodnotit.

Prezident Miloš Zeman ale tvrdí, že právě dva protimafiánské útvary budou mít vůči sobě zdravou rivalitu, což je bude motivovat k lepší práci. Může to tak skutečně fungovat u policie?

Netvrdím, že není potřeba právě s ohledem na tyto anomálie provést reformu v rámci PČR a vnést pořádek a řád do práce jednotlivých útvarů. Ale mělo by se jednat o změnu vydiskutovanou s těmi, kdo úzce participují na boji se zločinem, a ne reformu zbrklou, šitou horkou jehlou někde v úzkém zákulisí PČR. Výsledek, jenž se dostavil, je v reálu zcela opačný. Rozhodně nepřispěl k efektivitě boje se zločinem, má za následek odchod zkušených a poctivých policistů a vyvolání totální nedůvěry státních zástupců, kteří řídí přípravné jednání. Na to přeci nemůže být nikdo ze skutečných profesionálů hrdý.

A teď k jiným aktuálním tématům v české politice. Odborářští předáci, ale také někteří politikové vyčítají současné vládě, proč nežaluje Zdeňka Bakalu a spol. za to, že neplní smlouvu, kterou uzavřeli při privatizaci Ostravsko-karvinských dolů. Tedy, že prodali více než 40 tisíc bytů jinému vlastníku než původním nájemcům a že nevytvářeli tolik potřebný rezervní fond. Nyní OKD zkrachovalo, a i když některá média tvrdí, že Bakala na nich vydělal několik desítek miliard korun, kolaps dolů zaplatí stát, tedy my daňoví poplatníci. Zatím se mluví o jedné miliardě. Co tomu říkáte?  

Pokud jde o problematiku spojenou s OKD, věc je řešena v několika liniích, včetně šetření případné trestní odpovědnosti určitých osob, a není dořešena. Nechme toto řešení odpovědným ministrům a vládě jako celku a orgánům činným v trestním řízení, k jakým závěrům dospějí.

Co si myslíte o kauze Altner versus ČSSD. Má prezident Zeman pravdu, když říká, že by k těm horentním dluhům ve výši 337 milionů Kč nemuselo dojít, kdyby sociální demokraté zaplatili právníku Altnerovi těch 18,5 milionů korun, které vyměřil soud? Vždyť zbytek té dlužné částky činí úroky a penále… Jaký je to příklad pro širokou veřejnost, když vedoucí vládní strana neplatí dluhy nařízené soudem? A dá se vůbec předpokládat, jak se celá tato záležitost vyvine?

Co se týče kauzy Altner, souhlasím s názorem prezidenta Zemana, že pokud by se zaplatila původní soudem vyměřená částka, nenarůstaly by další náklady sporu. Z jakých důvodů se tak nestalo, mi není známo, proto nehodlám spekulovat na téma, co by kdyby a co bude dál. To je otázka na současné vedení Lidového domu, které by mělo situaci analyzovat a řešit.