„Celé je to o snaze zemí eurozóny uklidnit trhy, vyslat jim signál, že členské země eurozóny mají zájem o rozpočtově zodpovědná řešení,“ uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny vrchní ředitel evropské sekce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.
Díky snížení ratingu u devíti zemí eurozóny bude podle Kurfürsta vyvíjen větší tlak na to, aby se smlouva podepsala co nerychleji. Přitom u nás může být projednávání účasti na projektu obtížné vzhledem k nesouhlasu prezidenta republiky. Jaroslav Kurfürst v tom však problém nevidí.
Jiné mechanismy než Lisabon
„Rozhodně to neznamená, že by ta smlouva, která nyní nese název „o stabilitě, koordinaci a správě v ekonomické a měnové unii“ nevstoupila v platnost, jak tomu bylo v případě Lisabonské smlouvy, kde se vyžadoval souhlas všech. Tato dohoda má jiné schvalovací procedury i jinou váhu,“ uvedl v rozhovoru Kurfürst.
„Důležité je, že ta smlouva nestojí a nepadá s tím, jestli se k ní Česká republika připojí nebo ne. V posledním návrhu smlouvy se předpokládá, že bude platit v případě, že se k ní připojí dvanáct zemí eurozóny. Náš podpis by byl výrazem politické podpory ke snaze eurozóny zvolit tato rozpočtově zodpovědná řešení,“ doplnil.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jhe