Minimum se zvýšilo naposledy v lednu 2012. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší a pohybuje se od 1740 do 3140 korun. Existenční minimum je 2200 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pár týdnů po svém nástupu do funkce uvedla, že by od ledna chtěla prosadit navýšení životního minima na 3800 korun a existenčního na 2450 korun. V návrhu nařízení částky o desetikorunu snížila, a to podle statistických ukazatelů. Přidat by se tak mělo o 11 procent.

Rodiče se dvěma malými dětmi do šesti let mají teď životní minimum 9450 korun. Podle návrhu by to bylo 10.490 korun. U samoživitelky s osmiletým a šestnáctiletým potomkem nyní částka činí 7730 korun, podle návrhu 8590 korun. Pro seniorský pár minimum dosahuje 5790 korun, nově 6630 korun.

Záměr projednávala v pondělí koaliční rada. Na navýšení se nedohodla. Maláčová na lednovém přidání trvá. Nechce na ně peníze z rozpočtu, našla je prý v pokladně svého resortu. Výdaje na dávky by se podle podkladů k nařízení měly příští rok po růstu minima zvednout o 454 milionů korun. „Celé dvě třetiny příjemců tvoří lidé, kteří nemohou pracovat, jako jsou důchodci, matky samoživitelky a zdravotně postižení,“ uvedla ministryně práce s tím, že životní náklady každý rok rostou.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se zvýšení minima nebrání, ale až od ledna 2020. Řekla, že je nutné nejdřív přehodnotit spotřební koš, podle něhož se minimální částka stanovuje. „Spotřební koš se tvořil před 28 lety. Jsou tam už nereálné věci. Musíme ho zmodernizovat. Dnes máme třeba mobily, které tehdy nebyly,“ uvedla Schillerová. Podle ní je na změnu pár dní před koncem roku pozdě a ministerstvu práce by vyčleněná půlmiliarda mohla chybět jinde.

Ministerstvo práce v podkladech k navrhovanému nařízení o zvýšení uvedlo, že vlády v posledních letech dávaly přednost navýšení minimální mzdy před životním minimem. Resort píše, že za sledované období od posledního přidání od října 2011 do letošního září se ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie zvedly o 11,1 procenta, proto navrhuje takové navýšení.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. S růstem mezd v Česku se zmenšuje okruh těch, kteří na dávky dosáhnou.

Nejnižší částka pro život se využívá i pro stanovení alimentů či při exekuci k určení nezabavitelného minima. Určuje také podporu azylantů a cizinců, kteří mají v Česku dočasnou ochranu. Roli hraje rovněž u případného osvobození od poplatků za televizi a rozhlas.

Výše životního minima a navrhované zvýšení od ledna v korunách