Americký exprezident Barack Obama v pamětech popisuje, jak byl za svých studentských let ohromen a inspirován protesty během sametové revoluce v Československu. Byla pro něj prý hnutím, v něž věřil a chtěl být jeho součástí.

„Pamatuji si, že jsem byl ohromen a obrovsky inspirován. Byl to stejný pocit, který jsem měl o něco dříve ve stejném roce, když jsem viděl osamělou postavu, jak si stoupla do cesty tankům na (pekingském) náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men),“ píše Obama.

Snaha mnohých Čechů a Slováků „zbavit svět starých krutostí, hierarchií, rozdělení, nepravd a nespravedlností“ souzněla s hodnotami samotného Obamy a doprovázela ho celý život až do pozice nejmocnějšího muže na světě.

Vzpomíná zde i na setkání s Václavem Havlem, kterého považuje za svůj vzor. Havlovy eseje četl při studiích. Dokázal podle svých slov zůstat věrný svým hodnotám i poté, co jeho strana zvítězila a on se stal hlavou státu. I po vstupu do politiky si podle Obamy udržel „nepoškozenou duši“.

Zpráva o jeho smrti v roce 2011 tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu hluboce zarmoutila. I tehdy uvedl, že stejně jako miliony ostatních lidí na světě i jeho inspirovala slova bývalého českého prezidenta a jeho schopnost vést. Šéf Bílého domu vyjadřoval soustrast Havlově rodině i všem lidem v České republice.

Ve svém svazku pamětí Obama zmínil i Havlova nástupce Václava Klause, který byl v době Obamovy návštěvy Prahy prezidentem České republiky. Posílil prý jeho obavy o odolnost demokratických hodnot ve střední Evropě. Podobným dojmem na něj působil například i nynější turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Klaus by podle něj dobře zapadl mezi republikány v americkém Senátu.