„Způsob podávání informací prostřednictvím České televize se za posledních několik let radikálně změnil, přičemž vrcholu absurdity dosahuje Česká televize v posledních dnech a týdnech, kdy mám za to, že je již porušován nejeden normativní předpis zavazující Českou televizi jako veřejnoprávní médium k objektivitě, vyváženosti a tak dále,“ napsal Radě Tomáš Tyl s tím, že Česká televize již není informačním zdrojem ve smyslu veřejné služby, ale pouze sdělovacím prostředkem určité skupiny osob s jasně vyhraněným názorem a velice ostře vymezeným politickým pohledem na veškeré události. Ve stížnosti vyzval členy Rady, kteří mají dohlížet nejen nad dodržováním litery zákona a předpisů jakými je Kodex České televize, ale i dbát na dodržování jejich smyslu a účelu, aby věc prošetřili.

Tyl: Vysílání České televize se vymklo pojmu veřejnoprávní médium

Podle Tyla se dostáváme do emočně velice vyhrocených situací, k nimž Česká televize přispívá nejen krátkodobě, ale je zde vytvářen a podporován jakýsi třídní boj. „Pamatuji si konec osmdesátých let – bylo to odporné a je to tady zase,“ vyzval Tyl a současně požádal, aby věc vyšetřili, protože podle jeho slov se současné vysílání televize již zcela vymklo pojmu veřejnoprávní médium. Aby svá slova podložil, uvedl ve stížnosti několik příkladů. Jedním z nich je přístup, s jakým Česká televize zpracovává témata spojená s migrací, islámem a rasismem vůči bělochům.

Tyl kritizoval, že televize ignoruje události, které nezapadají do multikulturního vnímání prosazované levicové agendy a pokud je připustí, jsou prý bagatelizovány a marginalizovány. K tomu vyjmenoval několik útoků migrantů v Evropě z posledních týdnů, které se ve zpravodajství neobjevily: útok u iránské ambasády ve Vídni, útok u Parlamentu ve Vídni, vražda Mireille B. imigrantem v Německu a útok migranta na kancléřku Merkelovou. „Pokud je taková zpráva již příliš rozšířena, Česká televize ji uvodí, případně zakončí sdělením, že dotyčný byl zřejmě psychicky narušený. Bagatelizace, marginalizace,“ tvrdí Tyl.

Dle jeho slov je samostatnou kapitolou nálepkování slovy: extremistická, populistická, pravicová a tak dále. Pokud slyší, že je někdo populista, je mu hned jasné, že jde o oblíbeného politika, který má šanci na úspěch a není levicového smýšlení, respektive není v souznění s politickým pohledem redaktorů České televize. Tomáš Tyl současně považuje za zvláštní užívání slov „rebel“, „proruský“ a „odpůrce režimu“: „Teroristé páchající násilí i na civilním obyvatelstvu jsou rebelové, kdo nesouhlasí s politikou Evropské unie je proruský, případně prokremelský, bojové nelegální jednotky válčící proti legální vládě jsou odpůrci režimu. Neříkám, že nejsou – jde však o kontext a způsob podání, které vždy vyznívá ve prospěch jedné strany. Strany, kterou Česká televize preferuje,“ popsal Tyl.

Upozornil, že namísto slova „unijní“ je užíváno slovo „evropský“ a kdokoliv má výhradu k politice Evropské unie, není tudíž „protiunijní“, ale ihned „protievropský“. Jako fatální selhání redaktorů veřejnoprávní televize označil jejich schopnost rozlišovat Evropu od Evropské unie.