Podle mluvčího je rozdíl způsoben stářím cenového průzkumu, který nepočítal s nákupem modernější technologie. Dohodnutou částku ověřil znalecký posudek, uvedlo ministerstvo.

Základem systému DPET jsou nové pasivní sledovací systémy Věra NG. V každém kompletu je kromě radiolokátorů pět nákladních vozidel Tatra T-815 8x8, terénní automobily, stany, potřebná výpočetní technika a další součásti.

Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Žádný radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně.

Smlouvu podepsali náměstek ministra obrany pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha a generální ředitel ERA a.s. Viktor Sotona.

„Na využití pasivních sledovacích systémů se Armáda České republiky dlouhodobě specializuje. Nákup nových špičkových technologií schopnosti našich vojáků v této oblasti ještě více posílí,“ uvedl k pořízení nových radarů ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Podle Říhy vojáci komplety dostanou v letech 2021 a 2023. „Cena je v místě a čase obvyklá, což máme ověřeno nezávislým znaleckým posudkem,“ uvedl náměstek.

Ministerstvo obrany zakázku v únoru předložilo vládě, v té době uvádělo jako předpokládanou částku 645 milionů korun bez DPH. „Původní odhadovaná cena vycházela ze starého ocenění, ke kterému došlo v roce 2015,“ uvedl Pejšek. Dva nové komplety jsou podle něj výrazně modernějším systémem, který je ve srovnání s dosud využívanými pasivními radiolokátory Věra S/M technologicky a kvalitativně na mnohem vyšší úrovni. „Tomu odpovídá i cena, která byla ověřena a verifikována nezávislým soudním znalcem,“ uvedl. Dodal, že před současným nákupem nebyl zadán aktuální cenový průzkum. „Proto je rozdíl v odhadované a skutečné ceně. Vzali jsme si z toho ponaučení do budoucna,“ dodal.

Systémy DPET jsou novou generací pasivních sledovacích systémů Věra S/M, které česká armáda používá od roku 2000. V příštích letech je ve výzbroji nahradí právě DPET. Systém dokáže podle Pejška například skrytě zjišťovat, analyzovat a vyhodnocovat primární radiolokační data. Umožňuje zjistit přesnou polohu pozemních, leteckých i hladinových cílů a dokáže je i nadále sledovat. „Celý systém je vysoce variabilní a vojáci ho mohou podle potřeby nasadit ve složitější či jednodušší variantě,“ poznamenal Pejšek.