Jireš uvádí, že současná vláda má v bezpečnostní a obranné oblasti mnohem větší ambice než předchozí kabinety. „Kromě toho, že jsou stávající dokumenty staré, tak nová vláda má v oblasti obrany a bezpečnosti mnohem větší ambice. Oba dokumenty explicitně uvedou původce největších hrozeb: Rusko, Čína, terorismus,“ uvádí ke strategickým dokumentům v oblasti obrany a bezpečnosti.

Popsal, jaká poučení z ruské invaze na Ukrajině se do strategických dokumentů promítnou, vyzdvihl zásoby a schopnost mobilizace: „Do nové obranné strategie promítneme požadavek na to, aby si Česko vytvářelo dostatečné zásoby všeho druhu, potřebné pro vedení dlouhotrvajícího vojenského konfliktu vysoké intenzity.

Chtěl bych vypíchnout ještě jednu věc, která se tam objeví, a to je problematika takzvaného válečného rozvinutí ozbrojených sil ČR, lidově mobilizace. V případě nutnosti musíme být schopni zvětšit naše ozbrojené síly a umět je zásobovat vším, co je pro vedení vojenského konfliktu, obranné operace potřeba.“

Podle svých slov nerozumí tomu, že slova o mobilizaci vyvolala v uplynulých měsících takový rozruch, když je znám branný zákon. „To je něco, o čem náčelník generálního štábu (Karel Řehka, pozn. red.) v uplynulých měsících několikrát veřejně promluvil, a vždycky se to setkalo s velikým šokem a podivením. Přitom branná povinnost a možnost mobilizace je něco, co v české legislativě bylo vždy přítomno a nikdy odtamtud nezmizelo,“ pozastavoval se Jireš.

Dokumenty podle jeho slov podrobněji rozepíšou a stanoví, co by schopnost mobilizace obnášela, kde jsou v této oblasti největší nedostatky a jakým způsobem je napraví. Jireš věří, že brannou povinností se podaří v budoucnu vzbudit více porozumění než nevole. „Doufám, že nevole bude postupně ubývat. Chápu, že spousta lidí byla překvapena, když to od náčelníka generálního štábu slyšela poprvé,“ podotkl.

Zároveň naznačil, jak by taková hypotetická mobilizace mohla vypadat. „Pokud se bavíme o hypotetické mobilizaci nebo schopnosti mobilizovat, tak se bavíme o různých fázích. Nikdo nepředpokládá, že by se jednalo o všeobecnou mobilizaci jako v roce 1938.

Když se řekne v Česku mobilizace, představí si všichni rok 1938, všeobecnou mobilizaci milionů vojáků. Když se o tom v praxi bavíme, tak se bavíme o nuancovaném procesu, který zahrnuje x kategorií záložníků a x fází, počínaje velice výběrovou mobilizací, která by se v první řadě týkala lidí v aktivních zálohách.

Jedním z hlavních cílů a sdělení nových strategických dokumentů, včetně bezpečnostní strategie a zejména obranné strategie, bude to, že obrana země není pouze úkolem pro Ministerstvo obrany a profesionálních ozbrojených sil, ale že to je něco, na čem by se měli podílet všichni občané a celá společnost,“ dodal Jireš.