Odbory: Volební sliby mohou rozpočet připravit o desítky miliard

Odbory budou ve firmách požadovat pro příští rok růst mezd o osm až deset procent. Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že se výdělky zvedají. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák označil jednání odborářů za „předvolební nátlak“. Prezident Hospodářské komory Dlouhý vyzval odboráře, aby přestali urážet podnikatele a podněcovat nenávist. Jejich výroky označil za populistické.

Kolem 1 500 odborářů se začalo připravovat na vyjednávání o růstu mezd ve firmách. Nejdřív se zaměřili ale na srovnání volebních programů před říjnovými volbami do sněmovny. Podle Středuly na zaměstnance strany příliš nepamatují a záměry některých stran by připravily státní rozpočet o desítky až stovky miliard.

Odboráři srovnávali sliby stran, které se týkají zvyšování mezd a platů, daně z příjmu, hospodářské politiky či pracovních podmínek. U řady stran prý podrobnější plány nenašli. Zaměřili se pak na konkrétnější záměry čtyř stran – ANO, ČSSD, ODS a TOP 09. Spočítali, že by státní rozpočet po zamýšlených změnách odvodů či daní přišel o desítky až stovky miliard.

„V České republice je skutečně levná práce a musí se s tím něco dělat. Byl bych rád, aby ti, kdo budou zvoleni, na to nezapomněli, jakmile vstoupí do Sněmovní 4, kde sídlí sněmovna. Je rozdíl mezi prohlášením v programech a reálnými kroky,“ řekl Středula. Vyzval odboráře, aby šli k volbám.

„Jsme si vědomi, v jaké situaci se nacházíme. Jsme hrdí zaměstnanci. Není naším cílem firmy likvidovat. Zjistíme si, jak se firmě daří, kolik odvádí na budoucnost, kolik dává matce,“ uvedl Středula. Dodal, že ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká.

Průměrná mzda v soukromém sektoru v posledních letech rostla méně než průměrný plat. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem. Od roku 2011 do konce loňska si podle údajů informačního systému o průměrném výdělku pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3 200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5 800 korun. Průměrný plat loni činil 29 501 korun, průměrná mzda 28 969 korun.

Zástupci zaměstnavatelů jsou proti skokovému zvyšování. „Volání odborových předáků po skokovém navyšování mezd zásadně odmítáme. Zvlášť v době, kdy u nás mzdy rostou a situace na trhu práce i ekonomický růst jejich navyšování podporuje, toto jednání vnímám jako předvolební nátlak,“ uvedl Hanák.

Dodal, že zaměstnavatelé odpovídají za konkurenceschopnost firmy, podle ní rozhodují o investicích, modernizaci, školení. Při kolektivním vyjednávání se řeší také benefity a firemní investice.

Odbory uvádějí, že bez jejich tlaku by zaměstnavatelé dobrovolně pracovníkům nepřidávali. Středula řekl, že pokud si zaměstnanci budou chtít vymoci zvýšení výdělků stávkovou pohotovostí či stávkou, odborová centrála je podpoří.

Odbory: Volební sliby mohou rozpočet připravit o desítky miliard

Prosazení předvolebních slibů některých stran by podle odborů připravilo státní rozpočet o několik desítek až stovek miliard korun. Spočítali to analytici Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Výsledky analýzy dnes na odborářském shromáždění v Praze představil předák ČMKOS Josef Středula. Podle něj strany ve volebních programech před říjnovými volbami do sněmovny většinou na zaměstnance a jejich pracovní podmínky nepamatují.

Podle Středuly růst výdělků slibují všechny z porovnávaných stran. Většinou počítají se snížením odvodů či daní. Odboroví analytici spočítali, že prosazení záměrů ČSSD by připravilo státní rozpočet o 73 miliard. Plány ANO by snížily příjmy státní pokladny o 95 až 137 miliard, TOP 09 o 230 miliard a ODS asi o 193 miliard korun. Předáci uvádějí, že by tak chyběly třeba peníze na důchody.

Podle představ odborů by se minimální mzda měla dostat na polovinu průměrné mzdy. S tím ve svém programu počítají jen komunisté. Nejnižší výdělek nyní činí asi 40 procent průměru, od ledna se zvedne o 1 200 korun na 12 200 korun hrubého. Odbory chtějí po volbách tlačit na další zvyšování. Evropská odborová konfederace ETUC má cíl, aby minimální výdělek činil 60 procent průměrné mzdy, podotkl Středula.

ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300 000 členů. Zhruba třetina z nich pracuje ve veřejném sektoru, dvě třetiny v soukromém. Před několika lety centrála zahájila kampaň Konec levné práce. Pro zaměstnance veřejných služeb a správy teď odbory vyjednaly růst platových tarifů od listopadu, a to o 15 procent pro učitele a o deset procent pro ostatní. Lékařům a sestrám se pak základ výdělku zvedne o desetinu od ledna. Ve firmách by příští rok měli pracovníci vyjednávat o růst mezd o osm až deset procent, doporučuje centrála.

Dlouhý vyzval odboráře, aby přestali urážet podnikatele

Prezident Hospodářské komory Dlouhý vyzval odboráře, aby přestali urážet podnikatele a podněcovat nenávist k nim. Jejich výroky označil za populistické. Dlouhý to řekl na dnešní tiskové konferenci. „Odbory by si měly uvědomit své místo ve společnosti,“ řekl Dlouhý. Podle svých slov tak reagoval zejména na dnešní výroky odborářů, ve kterých se označili za vítěze voleb.

Odbory dnes vyhlásily, že budou ve firmách požadovat pro příští rok růst mezd o osm až deset procent. Dlouhý řekl, že proti takovému růstu obecně nic nemá, ale ten by neměl být dán administrativně a neměl by být plošný. „Nejsem proti třeba i takto rychlému zvyšování mezd. Jen říkám, že firmy pro to nepotřebují takovýto politický a populistický humbuk. A považuji za nepřijatelné čelit administrativním tlakům na zvyšování mezd,“ uvedl.

Záleží na situaci v konkrétní firmě, rozlišovat by se mělo také podle odvětví a regionu, podotkl. Růst mezd by se měl v dlouhodobém hledisku poměřovat s vývojem produktivity práce, dodal.

Připomněl, že podle ankety Hospodářské komory mzdy zvýšilo letos svým zaměstnancům 75 procent všech podniků. Zaměstnanci si polepšili nejčastěji o pět a více procent. Více než sedmiprocentní nárůst mezd hlásí každá šestá firma v zemi. „Proč tedy ten humbuk?“ dotázal se Dlouhý.

Nižší mzdy v nových zemích EU jsou nepřijatelné, říkají odboráři

Je nepřijatelné a skandální, když zahraniční firmy zaměstnancům v nových členských zemích EU vyplácejí výrazně nižší mzdy než doma. Odbory z unijních států by měly společně tlačit na srovnání a růst výdělků v sedmadvacítce. Na odborářském shromáždění v Praze to dnes řekli předáci evropské, německé, rakouské a české odborové centrály. Podle nich by byl potřeba evropský právní rámec.

„Potřebujeme správný právní rámec. Není přípustné, aby nadnárodní společnosti v nových zemích, v nichž je produktivita 80 procent, vyplácely 25 procent. To je skandální,“ řekl generální tajemník Evropské odborové konfederace (ETUC) Luca Visentini. Podle něj o srovnání podmínek musejí usilovat nejen odboráři ve firmách, ale přispět k němu musejí i Evropská komise a vlády jednotlivých zemí.

Také podle předáka rakouské odborové centrály ÖGB Ericha Foglara musejí odboráři po celé Evropě důsledně bojovat proti mzdovému a sociálnímu dumpingu a tlačit na vedení sedmadvacítky, „aby konvergence konečně byla cílem EU“. „Nové země nesmějí mít nižší mzdy, to není fér... Zaměstnanci v zemích kolem nás (kolem Rakouska), kteří mají stejné pracovní podmínky, musejí mít stejnou mzdu,“ řekl Foglar.

Podle šéfa německé odborové centrály DGB Reinera Hoffmanna není přípustné, aby zaměstnavatelé z bohatších unijních států zneužívali situaci v chudších zemích. „Není přijatelné, aby velké německé koncerny situaci v ČR i jinde trvale zneužívaly, lidi platily hůř pod jejich výkonem a produktivitou a doma hrozily, že když se zvýší mzdy, půjdou jinam,“ řekl Hoffmann. Dodal, že odbory musejí postupovat společně a růst mezd prosazovat. „Evropa potřebuje lepší výdělky,“ uvedl.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly mezi starými a novými členskými zeměmi stojí „mzdová železná opona“. Uvedl, že sociální práva by měla upravovat evropská směrnice. Zakotvit by měla mimo jiné právo na vyjednávání a respekt k zaměstnancům, míní Středula.

Podle předáka nejsilnějšího odborového svazu KOVO Jaroslava Součka český pracovník vydělává 27 procent hrubého příjmu svého německého kolegy, po zahrnutí cen v obou zemích příjem odpovídá 42 procentům.

„Začaly nás se mzdami dobíhat i předbíhat země, u nichž bychom to nepředpokládali. Léta se tu mluvilo o tom, že ČR je díky levné práci konkurenceschopná. Za rakouské či německé částky si koupíte dva až tři české zaměstnance,“ podotkl Středula.