„Pracujeme jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a ještě k tomu jsme důchodci. Tedy skupina lidí nejvíce kritizovaná až nenáviděná. Není den, aby se neobjevila v České televizi nějaká zmínka, třeba jen kolik se vynaložilo peněz na důchodce již v tomto roce, nebo v jakém schodku je důchodový účet. Nikdy se neobjeví, kolik bylo vydáno na platy poslanců, soudců, ministerských úředníků, starostů v malých vesnicích, městech, zaměstnanců neziskových organizací a tak dále. Proto chci přiblížit naši kauzu a možná dát poslancům dotaz, jestli vůbec vědí, jak a s čím se potýká živnostník i důchodce,“ napsala ParlamentnímListům.cz Danuše Marešová z Pardubic.

Tomu, co si s manželem zažili, skoro nebudete věřit...

Další dluhy zaplatí důchodci

S paní Marešovou komunikují ParlamentníListy.cz již několik měsíců. Je jí šestasedmdesát let a manželovi jedenaosmdesát. Jsou, jak už bylo zmíněno, OSVČ. Měli v roce 2012 menší dopravní firmu a dostali se společně s dvaasedmdesáti věřiteli do insolvence.

Mysleli si, že podle zákona o insolvenci je stát ochrání. Dlužník bude v konkurzu a po jeho ukončení začne všem splácet. To bylo ve zmíněném roce 2012. Dluh Viléma B. dopravce z Pardubic, se pohyboval okolo šesti milionů. Dlužná částka důchodcům Marešovým činí okolo tři sta padesáti tisíc korun.

„U insolvenčního soudu v Pardubicích nás soudkyně M. P. vyvedla z omylu. Byl nám pouze přečten seznam dvaasedmdesáti dlužných faktur a to bez jakéhokoliv ekonomického postupu a soud ani insolvenční správce (IS) se nezabývali stavem ekonomiky. Nebyla vypracována zpráva o hospodářské situaci dlužníka a ani nemohla. Nebylo totiž k dispozici účetnictví a IS nám sdělil, cituji: ‚V současné době insolvenční správce disponuje nekompletním účetnictvím, ze kterého nelze získat relevantní informace, které by mohly být použity v rámci probíhajícího insolvenčního řízení.‘ Soudkyně sdělila, že kontrolu účetnictví může provádět jen finanční úřad. V kontrastu s tímto jednáním uvádím právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu (NS). Nepodaří-li se zjistit například v důsledku chybějících účetních a dalších dokladů, zda v době, kdy dlužník činil určité výdaje ze svého majetku bez získání odpovídající hodnoty, byl již v úpadku či nikoliv, lze toto jeho jednání posoudit jako přečin poškození věřitele. A podle trestního zákoníku, pokud uvedenými majetkovými dispozicemi alespoň částečně zmařil uspokojení svého věřitele, měl by být potrestán,“ rozebírá kauzu Marešová.

A co se vlastně stalo? Vilém B. byl dopravcem, který dalším malým dopravcům zprostředkovával vytížení kamionů. Vlastně dělal dispečera a domlouval jim zákazníky tak, aby byly kamiony na cestách tam i zpátky stále vytížené. Účetnictví šlo přes něj a zanedlouho bylo zřejmé, že je něco špatně. Proplacení faktur se dělo na přeskáčku, většinou přicházely ty nejnižší platby, aby se udrželo zdání fungování firmy. Vilém B. mezitím však převáděl vlastní kamiony, ale i peníze firmy na své příbuzné, třeba do přepravní firmy strýce. V roce 2012 šla firma do insolvence. Jak to šlo dál, si přečtěte na dalších řádcích...

Dost nespravedlivé oddlužení

Po oznámení na policii docílili po bezmála čtyřech letech vydání částečného účetnictví, které bylo nekompletní, evidentně upravované s nulovou vypovídající hodnotou. Nemohli tak rozporovat podezřelé faktury a podezřelé půjčky, které bily do očí a měly zvýšit náklady dlužníka. Od prvního okamžiku bylo zřejmé, že šlo o nepoctivé jednání podporované soudkyní u Pardubického insolvenčního soudu a IS. „Ten měl údajně s dlužníkem gentlemanskou dohodu a toleroval mu, že byl po dobu jedenácti let a stále je schován ve firmě svého otce za nejnižší mzdu 17 000 korun tak, aby splácel co nejméně. Dlužník si tak v průběhu let 2012, kdy šel do insolvence, vybíral ze své firmy z kolonky pro osobní spotřebu veškeré peníze nebo je převedl na matku, sestru, přítelkyni a příbuznou účetní bez příjmových a výdajových dokladů. Kamiony převedl na strýce a otce,“ napsala Marešová.

A pokračovala: „Nelze vypisovat celý nehorázný postup soudkyně, kdy do protokolu uváděla, co chtěla. Například, když svědeckou výpověď, že dlužník stále jezdí fordem Smax za 858 980 korun, který měl na zpětný leasing, uvedla, že ani svědkyně nemohla určit technický stav vozidla, které kolem ní projelo. Dlužník se nedostavoval k soudu, tak ho soudkyně kontaktovala mobilem ze soudní síně. Nikdy nedostal pokutu. Potvrzení, že byl u zubaře, stačilo. To není vše. Insolvenční řízení bylo ukončeno konkurzem v roce 2023. Věřitelé konečně mohli uplatnit podané platební rozkazy, za které zaplatili tak, jak nám soud sdělil při zahájení insolvence a tehdy platného zákona.“

Jak nám napsala důchodkyně Marešová, tak po ukončení insolvence v roce 2023 dlužník okamžitě požádal o oddlužení: „Zákony asi platí zpětně. No, a proč by mu soudkyně nevyhověla? Vždyť dlužník pobírá mzdu sedmnáct tisíc čistého a otec mu o 1500 korun zvedne mzdu, jak uvádí v žádosti o oddlužení. Lumpárna a fraška pardubického soudu jede dál. My jsme už přestali na soud reagovat. Vždyť v průběhu jedenácti let se nás soud dvakrát dotázal jestli ‚vzhledem k dosavadnímu průběhu soudu‘ nechceme platební rozkazy stáhnout. Asi díky našemu věku to byl spíše dotaz, jestli ještě žijeme. Ano žijeme a máme z paní soudkyně vysoký tlak. Jedenáct let nás vodí za nos.“

Podvedená

„A proč to všechno píšu? Na obrazovkách jsou stále ekonomické a politické hvězdy, máme poradní orgán Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a všichni tihle paňácové vědí úplně kulový o tom, kde je ve skutečnosti díra ve státě. Vědí jen, že důchodový účet je zase v minusu a tak hurá na důchodce. Vůbec jim nevadí že dlužník Vilém B., dopravce z Pardubic, nezaplatil daň z 5,9 milionů podvodné insolvence, že soudkyně u Krajského soudu pobírala jedenáct let zbytečně mzdu za tuto kauzu, když mohla být vyřešena na návrh věřitelského výboru během měsíce a to auditem účetnictví, který si chtěli věřitelé sami zaplatit. Že stát přišel o další peníze ve formě vratky DPH, o kterou si věřitelé mohli požádat. Nedodržováním zákonů připravuje soudkyně stát o neskutečné peníze. Tyto věci soudkyni M. P. nezajímají, vždyť je nezávislá. Podle mě zákon ještě do Pardubic nedorazil,“ napsala dál.

Paní Marešové ParlamentníListy.cz popravdě řekly, že jí v jejím trápení asi nepomohou. Nicméně můžeme zveřejnit její příběh, což tímto činíme. A paní Marešová? Chce říct ještě toto: „Poslanci zase vymýšlejí další útoky na poctivé lidi tím, že budou uvažovat o zkrácení oddlužení na tři roky. Jsem stará a pamatuji léta po válce. Znárodňování a likvidaci živnostníků. Už jen čekám, kdy se objeví výkladní skříně a bude za nimi sedět živnostník, jako v těch padesátých letech náš drogista s cedulí na krku - okradl náš lidově demokratický stát, když mu znárodnili živnost. Jak mohou pravicové strany jako SPD a ODS podporovat okrádání lidí, co pracují a podporovat povaleče a podvodníky? Stát tak hodil druhotnou platební neschopnost na ty, co pracují. Pokud páni poslanci chtějí někoho oddlužovat a rozhodovat o mých penězích, potom ať ty dluhy zaplatí stát. Jakým právem jsme okrádáni? Vracíme se do padesátých let.“