Končil rok 1999 a celý svět se chystal slavit příchod nového tisíciletí. Na televizních obrazovkách v Ruské federaci se ale uprostřed svátečního času nečekaně objevil prezident Boris Jelcin a oznámil, že odstupuje z funkce.
O Jelcinovi se všeobecně vědělo, že vlivem věku, stresu z mnoha let v politice i dalších specifických faktorů, na tom není zdravotně dobře. V posledním prezidentském období už často nebyl schopen veřejně vystupovat, a pokud ano, vyvolávalo to posměch nebo zděšení.
Samotný abdikační projev pronášel velmi ztěžka.
Řízení státu po něm převzal premiér Vladimir Putin, kterého do čela vlády vytáhl jen pár měsíců předtím. Do té doby byl Putin neznámým úředníkem s historií v sovětské tajné službě. Nyní se měl stát hlavou jednoho z nejvýznamnějších států na světě.
Podle vlastních vzpomínek z toho byl dost překvapen. Jelcin mu otcovsky řekl, že on se do té funkce kdysi také dostal, ani neví jak.
Po několika měsících se Putin se zázemím prezidentské kanceláře zúčastnil prezidentských voleb, které poměrně jednoznačně vyhrál. O jeho prezidentské kampani vznikl dokument, který je současně pozoruhodnou sondou do ruského myšlení. Včetně veselé historky, kterak jde za doprovodu kamer navštívit svou někdejší učitelku.
Vladimir Vladimirovič Putin se narodil na podzim 1952 a jeho životopisci se shodují v tom, že ho v mládí ovlivnily filmy o ruských špionech, kteří napomohli porážce nacistického Německa a napomohli tomu, aby se Sovětský svaz stal jednou ze dvou světových mocností. V sovětském zřízení vyrůstal, konkrétně v tehdejším Leningradu, dnes v Petrohradě, v malém bytě, kde žil s otcem, válečným veteránem, a s maminkou. Žil v malém bytě a učil se, jak najít své místo v bitkách na ulici.
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Pozdější rozpad Sovětského svazu, k němuž došlo v roce 1991, označil za největší katastrofu 20. století. Téhož století, v němž došlo k nejstrašnějším válkám moderního lidstva. V tom století, kdy proti sobě lidé používali chemické zbraně, ve stejném století, ve kterém celý svět potrápila španělská chřipka a řada mnoha jiných hrůz. Mezi nimi Vladimir Putin vnímá rozpad Sovětského svazu jako největší katastrofu.
Když se v roce 1999 stal premiérem a posléze prezidentem, slíbil Rusům, že se postará o to, aby se měli lépe než v 90. letech 20. století, které většina Rusů považuje za děsivé. Ruská ekonomika v nich téměř zkrachovala a organizovanému zločinu se dařilo víc než dobře.
A pravdou je, že se po Putinově nástupu Rusům začalo dařit lépe, ceny ropy rostly, část peněz z toho získali i tzv. „obyčejní Rusové“, Němci nakupovali v Rusku levný plyn a ruskou ekonomiku to opravdu nakoplo.
Současně dokázal rázným přístupem zklidnit situaci v nepřehledných regionech, jako je Čečensko, které byly předtím v devadesátých letech podhoubím terorismu.
V očích ruské veřejnosti Putin zabodoval nejen v domácí ekonomice, ale také na mezinárodní scéně. V roce 2008 na čtyři roky opustil prezidentský úřad, aby se v roce 2012 opět vrátil. I když jeho volební vítězství bylo celkem jednoznačné, moskevské protesty z let 2011 a 2012 podle některých byly zkušeností, po kterých se přiklonil k autoritářštější politice a rovněž k odklonu od spolupráce se Západem.
To bylo završeno v roce 2014, když po kyjevském Majdanu Rusko prakticky bez odporu obsadilo Krym, mající pro mnoho Rusů symbolickou hodnotu. V očích Rusů se tak Putin dostal do pozice silného vůdce. V roce 2018 další prezidentské volby jednoznačně vyhrál.
Putinův rozchod se Západem byl definitivně stvrzen v roce 2022 vstupem ruských vojsk na Ukrajinu. Západ jej označil za válečného zločince, přerušil s Moskvou všechny vazby a uvalil na něj sankce. Putin sám vyhlásil, že jeho země se odklání od Západu a chce se více orientovat na spolupráci s Asií a zbytkem světa. Nejdůležitějším partnerem Moskvy se stala rostoucí Čína.
I když český poslanec Jan Bartošek prorokoval, že Putin se ve svém životě už z Ruska podívá jen do cely Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu, po třech letech Západ začíná hledat možnosti, jak konflikt uzavřít. Bez nějaké formy domluvy s ruským prezidentem to nepůjde.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák