Až v těchto dnech, po 35 letech, Státní archív Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) plně odtajnil dokumenty, týkající se havarie Černobylské jaderné elektrárny. Tato katastrofa ovlivnila životy milionů Ukrajinců, ale plnou pravdu o ní a jejích důsledcích až po dnešní dny se Ukrajinci dovídají teprve nyní.

Sborník dokumentů začíná kopií vůbec první zprávy o katastrofě, kterou sepsal tehdejší její ředitel V P. Bruchjanov. Cituji je doslova, protože je pozoruhodná zejména tím, jak snižuje rozsah celé katastrofy a její důsledky. Doslova uvádí:

26. dubna 1986 v 1 hodinu 25 minut došlo k výbuchu na energobloku č. 4 Černobylské AES V. I. Lenina v Kyjevské oblasti během přípravy bloku k plánovaným opravám.

V důsledku výbuchu došlo k poškození střechy a stěn horní části reaktivního oddělení a částečně také strojovny. V oblasti výbuchu vznikl požár, který byl v 4,50 hodin lokalizován a v 6 hodin likvidován jednotkou požární ochrany.

V době výbuchu se v elektrárně nacházelo dvě stě lidí. 9 z nich utrpělo popáleniny různého stupně. Jeden člověk zemřel v sanitárním oddělení, 3 lidé jsou v těžkém zdravotním stavu. Kromě toho se v sanitární místnosti nachází na pozorování 34 lidí, kteří se účastnili likvidace požáru (z nich devět jsou příslušníky požární ochrany). Do 8 hodin nebylo zjištěno, kde se nachází starší operátor reaktivního cechu Choděmčuk V. I.

Ve 3 hodiny úroveň radiace ve městě představuje 4,14 mikrorentgenu za vteřinu, v 7 hodin se snížila na 2-4 mkr/vt.

V bezprostřední blízkosti od místa havárie – do 1000 mkr/vt..

V souvislosti s havarijní situací na 4. energobloku byl zastaven energoblok č. 3. Energobloky 1 a 2 pracují v normálním režimu.

Příčina havárie a materiální škody se upřesňují vládní komisí.

Situace ve městě Pripjať a okolních osídlených místech je normální. Úroveň radiace se kontroluje.

Datum (26.4. 1986) a podpis ředitele.

Odhalení dalších katastrof

Z této zprávy je zřejmé, jak sám ředitel elektrárny podcenil rozsah výbuchu a zkresleně informoval moskevské vedení, zejména M. S. Gorbačova, který v důsledku této informace povolil, aby se v Kyjevě 1. května konal start Závodu míru a nepřijala se potřebná opatření. K nim došlo později, až přesnější zprávu zpracovala vládní komise, která byla vyslána na místo neštěstí.

Archivní dokumenty dále potvrzují, že to nebyla jediná havárie na této jaderné elektrárně. Například v roce 1982 došlo na prvním energobloku k silnému úniku radioaktivního materiálu. Zpráva KGB o tom končí obvyklou formulací, že „byla přijata opatření, aby se nedopustilo šíření poplašných a provokačních pomluv“. V roce 1984 vznikly havarijní situace na 3. a 4. energobloku.

Mezi odtajněnými dokumenty je také zpráva, že v roce 1983 Moskva dostala informaci, podle níž je tato jaderná elektrárna jednou z nejnebezpečnějších atomových elektráren SSSR, protože tu chybějí náležité bezpečnostní prostředky. V případě havárie se oceňovala její možná radioaktivita jako 60krát vyšší, než byla při výbuších atomových bomb v Hirošimi a Nagasaki.

V červenci 1986 byla přijata směrnice, jíž se všechny podrobnosti havárie staly přísně tajnými - její příčiny, charakter výbuchu, složení směsi, která se dostala do ovzduší, radiační situace, rozsah prací na likvidaci, nemocnost atd.

Rovněž se sděluje, že v říjnu 1987 se zpravodaj francouzského komunistického deníku L´Humanité Jean Pierre Vaudon pokoušel vyvést do zahraničí vzorky půdy a vody z Pripjati, ale byly mu zabaveny. KGB si to připsala k dobru jako úspěšnou operaci. Navíc se v její zprávě uvádělo, že vzorky, které cizinci odebrali, byly „radioaktivně čisté“. Rovněž tak falešné snímky, pořízené tajnou službou, ukazují, jak celá černobylská chráněná oblast dokazuje vítězství přírody nad radioaktivitou.

Dva a půl milionu postižených dosud trpí

Jaká je však skutečnost i dnes, odhaluje zpráva ministerstva zdravotnictví Ukrajiny, vydaná právě k datu 26. dubna 2021. Hned v první větě se píše, že „černobylská katastrofa ovlivnila život a zdraví milionů Ukrajinců“. Jak dále uvedla na tiskové konferenci náměstkyně ministra zdravotnictví Irina Mikičak, „Černobyl pro nás představuje desítky tisíc lidí se zlomeným osudem, kteří opustili rodné domovy a dostali se do těžkého psychologického traumatu. Dokonce desítky let poté lidé stále ještě strádají na různé nemoci vyvolané radiací.“

K 1. lednu 2021 bylo uvolněno 31 ukrajinských zdravotních zařízení, aby se cele věnovaly lidem zdravotně postiženým Černobylem. Pod stálým lékařským dozorem je 1,6 milionu postižených, z nich dětí je 327 000. Podle ukrajinské zdravotnické dokumentace trpí následky havárie k 1. dubnu 2021 celkem 2,5 milionu lidí.

Také není pravdou, že požár byl zlikvidován ještě tentýž den, naopak byl plně uhašen až 10. května, tedy 14 dní po havárii. A postiženy byly celkem tři státy – kromě Ukrajiny i Bělorusko a Rusko.

Evakuace obyvatel z postižené oblasti začala až druhý den po výbuchu. Přesněji, až 35 hodin po výbuchu bylo evakuováno prvních 15 000 lidí. Jedno je v těchto dokumentech pozitivní – radiací nebyly nijak narušeny děti, které se narodily rodičům postiženým havárií. Ale to nijak nezmirňuje utrpení těch dva a půl milionu obyvatel, kteří si stále nesou jako újmu na svém zdraví důsledky černobylské havárie. Varovné memento tak zůstává stále aktuální.