Zablokovaný Trumpův dekret, který zakazuje vstup do USA občanům sedmi muslimských zemí a který dočasně pozastavil americké uprchlické programy, připravil podle soudu řadu cizinců o jejich právo na právní ochranu, což jim naopak ústava zaručuje.

„Vláda neprokázala, že exekutivní nařízení poskytuje to, co proces vyžaduje, a to upozornění a slyšení předtím, než je danému člověku zakázáno cestovat. Vláda ani neprohlásila, že exekutivní příkaz takový proces poskytuje,“ píše se v soudním rozhodnutí.

Server Politico také píše, že se zdá, že soudce popudila rovněž síla některých právních argumentů administrativy, jako například tvrzení, že Trumpovy dekrety by neměly soudy zkoumat.

„Vláda zaujala postoj, že prezidentova rozhodnutí o imigrační politice, obzvláště když jsou motivovaná bezpečností státu, nemají být předmětem zkoumání, i když jsou dané kroky v možném rozporu s ústavními právy,“ uvedl ve vysvětlení soud. Uvedl rovněž, že neexistuje žádný precedens, který by tvrzení o nemožnosti prověřovat dekrety podpořil, a že navíc by takový přístup odporoval základům americké konstituční demokracie.

„Nejvyšší soud opakovaně a otevřeně odmítl představu, že politici nepodléhají kontrole, pokud jde o otázky migrace, nebo se jich netýká ústava, když v tomto kontextu rozhodují,“ dodali soudci odvolacího soudu.

Předpokládá se, že spor skončí u nejvyššího soudu USA, ale podle Politico je výsledek takového kroku nejistý. Nejvyšší soud má sice podle ústavy devět členů, ale po loňské smrti soudce Antonina Scalii je pouze osmičlenný. Čtyři jeho členové zastávají liberální stanoviska, čtyři jsou konzervativci. Trump sice jmenoval jako devátého soudce konzervativně orientovaného Neila Gorsucha, ale podle CNN se do doby, kdy soud může začít projednávat sporné imigrační nařízení, Gorsuch své funkce nestačí ujmout.