The Economist Intelligence Unit dělí jednotlivé země do čtyř oblastí – plné demokracie, demokracie s chybami, hybridní režimy a autoritářské režimy. Česko se v indexu EIU nachází v sekci „demokracie s chybami“, přičemž společně s Řeckem stojí v čele této skupiny zemí. Za loňský rok získala ČR v analýze skóre 7,97 – přičemž pro posun ke klasifikaci „plné demokracie“ je zapotřebí skóre vyšší než osm. EIU zároveň upozorňuje, že ke klasifikaci „plné demokracie“ se z východoevropského regionu loni blížilo několik dalších zemí včetně Estonska a Slovinska.

„Další země v regionu, včetně členských států Evropské unie ze střední Evropy a Pobaltí, měly v posledních letech tendenci spíše klesat než se zlepšovat. Region se nadále potýká s hlavními nedostatky v oblasti institucí a politické kultury,“ uvádí EIU. Česko si podle něj oproti předchozímu roku polepšilo v žebříčku hodnocení o čtyři pozice. Slovensko se nachází na 43. místě a polepšilo si o dvě místa. Polsko je na 46. místě společně s Indií a Maďarsko na 56. příčce. Žádný stát ve východní Evropě nesplňuje podle EIU kritéria pro zařazení mezi „plné demokracie“.

V „plné demokracii“ žijí podle organizace obyvatelé 24 zemí světa, kteří tvoří asi osm procent světové populace. Patří mezi ně například Norsko, Nový Zéland nebo Island, které obsadily první tři příčky. Více než třetina světové populace – konkrétně 36,9 procenta – pak podle analýzy žije pod autoritářskou vládou, z toho velká část v Číně a v Rusku.

Rusko vykázalo nejdramatičtější pokles skóre ze všech zemí světa, uvedli analytici EIU. „Rusko se už dlouho pohybuje na trajektorii odklonu od demokracie a nyní získává mnoho rysů diktatury,“ uvádí ve svém indexu demokracie EIU. Ruské úřady od loňského února, kdy země napadla Ukrajinu, dále zintenzivnily represe proti médiím a opozici. Země se propadla o 22 míst a zaujímá 146. příčku. V žebříčku se propadly rovněž Burkina Faso a Haiti, upozornila agentura AFP. Na posledním místě žebříčku se nachází Afghánistán.

Naopak největším skokanem směrem k demokracii je Thajsko, které se posunulo o 17 míst na 55. příčku, upozornila AFP, podle níž si po zrušení omezení souvisejících s pandemií covidu polepšila řada zemí. Z globální perspektivy byl však rok 2022 pro demokracii zklamáním, neboť se očekávalo, že by mohlo dojít k oživení celkového skóre indexu v souvislosti s rušením pandemických restrikcí, uvádí EIU. Místo toho podle něj průměrné globální skóre stagnovalo – zvýšilo se z 5,28 na 5,29.