Před týdnem jsme na tomto místě vystavili kritice rozhovor Světlany Witowské v pořadu Spotlight na serveru Aktuálně.cz, v němž zpovídala nového generálního ředitele České televize Jana Součka. „Vytýkali jsme Witovské nešvary, kvůli nimž mnozí kritizují její ‚rodnou‘ ČT – skákání do řeči, kladení sugestivních otázek, podsouvání odpovědí, kádrování, nepokrytě nepřátelský postoj k respondentovi a tak dále. Jaké bylo moje překvapení, když jsem si jen pár desítek hodin poté přečetl na stejném serveru komentář, v němž se Martin Fendrych, někdejší protagonista polistopadových politických poměrů – za Rumla byl náměstkem ministra vnitra – bezostyšně otíral nikoli o zcela neprofesionálně konající Witovskou, nýbrž právě o Jana Součka,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

„Pokud bych Součkovi něco vytkl já, pak malou razanci, s níž se vůči nejapným útokům moderátorky vymezil. Ale chápal jsem to jako pokus nepostavit si tuhé jádro českotelevizních odbojníků proti sobě hned na začátku. Fendrych ale našel něco docela jiného. Naznačuje to už titulek: ‚Souček chce ČT přiblížit dezinformátorům. Učiní-li tak, vypudí diváky odmítající lež‘. Ten sám obsahuje několik nesmyslů a demagogií. Předně Souček nikde netvrdil, že ‚chce přiblížit ČT dezinformátorům‘. Jen se zamyslel nad tím, proč tolik lidí veřejnoprávní televizi nedůvěřuje. A také kde se rodí fenomén ‚dezinforrmace‘, jestli za to nemohou mimo jiné i média typu České televize,“ podotýká mediální analytik.

Propagandistický orgán, dnes zejména prezidenta a vlády

A druhá část titulku jako by říkala, že na Českou televizi se dnes dívají pouze „lidé odmítající lež“. „Z toho plyne, že ČT poskytuje pravdu a nic než pravdu, je jejím měřítkem a etalonem. Ale to právě pravda není. Česká televize je mnohdy jen propagandistickým orgánem té které politické síly, dnes zejména prezidenta a vlády. Slovo objektivita a nestrannost zde bylo už dávno vyhozeno do starého železa. Na celé té dnešní debatě o ‚pravdě‘ a ‚lži‘ je vlastně nejbizarnější, že nikdo pořádně neví, co to pravda je a jak ji poznat. Nevědět to ostatně už Sokrates se svým ‚vím, že nic nevím‘. Pravda je cíl, nikoli daná teze diktovaná aktuálním profánním zájmem,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Podíval se na to, co vlastně Fendrych novému šéfovi ČT vyčítá. „Třeba větu vyřčenou v pořadu Newsroom, kde Souček řekl: ‚Měli bychom posílit ještě více publicistiku a dokumentaristiku. A poctivě mapovat kořeny toho, proč se tito lidé cítí z té společnosti nějakým způsobem vyčleněni. Proč nevěří orgánům veřejné správy, proč nevěří médiím, proč mají tak silnou tendenci věřit konspiračním teoriím.‘ Dodal, že nemusí jít o lidi, kteří podlehli dezinformacím, média tyto lidi možná prostě neoslovují tématy, kterými žijí. A něco podobného řekl i ve Spotlightu. Rád by prý ‚rozkrýval kořeny těch fenoménů a šel až do příběhů těch jednotlivců a mapování životních problémů a situací, ve kterých ti lidé dennodenně žijí‘,“ poukazuje mediální odborník.

Konečně se první muž ČT zamyslel nad svým publikem

Dále Jan Souček řekl, že by ti lidé sami měli říct, co jsou ty momenty, které ta televize veřejné služby pomíjí. „To jsou přece zlatá slova! Konečně se první muž České televize zamyslel nad svým publikem, jeho skladbou, rozmanitostí, zájmy a příčinami toho, proč toto médium vidí kriticky. Pro Fendrycha je to však důvodem k ostouzení. Píše doslova: ‚Smyslem veřejnoprávních médií zajisté není šířit nenávist a lži, dávat prostor dezinformacím a konspiracím. Už dnes vidím problém v tom, jak se v ČT znovu a znovu objevují stejné tváře typu šéfa SPD Tomia Okamury, kteří stále opakují to samé a jejich program v podstatě tkví v destrukci stávajícího systému.‘ Fendrych si zřejmě ještě nevšiml, že zde máme parlamentní systém, který generuje zástupce lidu, a ti pak hovoří v médiích,“ míní Petr Žantovský.