Inspekce zatím funguje tak, že se obrací na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten ale ukládá pokuty jen za skutky, které se týkají zpracování osobních údajů. Prý stojí za tím, že zaměstnavatele může postihnout jen v případech, když jsou zaměstnanci sledováni technikou se záznamem.

Ve zprávě ombudsmana za loňský rok se uvádí, že pokud zaměstnavatel zasahuje do soukromí zaměstnanců jinými prostředky, například v takzvaném on-line režimu, není toto jednání postižitelné ani Úřadem pro ochranu osobních údajů, ani orgánem inspekce práce. Nová ombudsmanka proto žádá, aby se do zákona o inspekci práce vložil nový správní delikt, který by postihl právě toto jednání.

Otázkou je, jestli zákonodárci vyslyší ombudsmančiny výtky. Zkušenosti z minula totiž ukazují, že na ně zareagovali jen zhruba v 58 procent případů. Poslanecké sněmovně dali ombudsmani za dobu existence úřadu 79 doporučení. Zákonodárci však vyslyšeli zatím jen 48. Za to, že na výtky veřejného ochránce práv politici příliš nereagují, je kritizoval už předchůdce Šabatové Pavel Varvařovský.