Odkázala na část Listiny základních práv a svobod, kde stojí mimo jiné, že „každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu“. Poukázala i na související ustanovení, které uvádí, že „výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých“. Z těchto ustanovení lze podle mluvčí dovodit, že Raisův návrh představuje nepřiměřený zásah do ústavně zaručených práv, a to do práva na samosprávu a svobody náboženského vyznání.

Rais chce přísnější regulaci u náboženských staveb, která by se týkala těch církví, které nemají tzv. zvláštní práva podle zákona o církvích. Nedotklo by se to například římskokatolické a husitské církve či Federace židovských obcí, jež řadu těchto zvláštních práv mají. Jde například o právo vyučovat náboženství na státních školách nebo zřizovat vlastní. Zvláštní práva naproti tomu nemá Ústředí muslimských obcí. O stavbě náboženských staveb u těchto církví bez zvláštních práv by například měli rozhodovat občané v místním referendu.

„Co se týká možnosti konat místní referendum o náboženských stavbách v obci, to lze konat již v současné době podle zákona o místním referendu,“ poznamenala mluvčí. Raisův návrh proto podle ní nadbytečně upravuje konání místního referenda, a proto nepřiměřeně zasahuje do systému právního řádu.