Ministr zahraničních věcí Maďarska Péter Szijjártó minulou středu oznámil, že jeho země uzavřela dohodu s ruským energetickým gigantem Gazprom ohledně dodávek plynu přes plynovod TurkStream. Maďarsko je, tak jako řada dalších států v regionu střední Evropy, z významné části závislá na ruském plynu. Podle smlouvy uzavřené před rokem mezi Budapeští a Moskvou na dobu 15 let, Maďarsko doposud získávalo od Ruska 3,5 miliard kubických metrů (bcm) plynu  za rok skrz Bulharsko a Srbsko a další 1 miliardu bcm skrz Rakousko. Šéf maďarské diplomacie po jednání s ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem oznámil, že dodávky plynu budou přesměrovány skrz TurkStream, který vede do Maďarska přes Srbsko, což znamená, že nyní bude 4,5 bcm plynu Maďarsku dodáváno přes tento černomořský plynovod. V rámci dohody mezi Maďarskem a dodavatelem ruského plynu budou také Budapešti umožněny opožděné platby v případě, že by ceny vzrostly nad určitý strop. Jeho výše však podle serveru Upstream nebyla zveřejněna.

„Gazprom potvrdil závazek dlouhodobě provozovat TurkStream. Tento závazek potvrdil s ohledem na dlouhodobou předvídatelnost dodávek do Maďarska,“ prohlásil ministr Szijjártó ve videozáznamu zveřejněném na facebooku. Následně také dodal, že „TurkStream bude hrát ještě důležitější roli než dosud při zásobování jihovýchodní a střední Evropy energiemi“. Podle něj nebude potřeba v Maďarsku omezovat spotřebu plynu tak, jak to plánují některé evropské země. O zavedení limitů na topení ve vnitřních prostorách v případě nedostatku plynu se debatuje v řadě států včetně České republiky. Podle legislativního návrhu projednávaného ve Švýcarsku by lidem, kteří doma topí na více než 19 stupňů Celsia, dokonce hrozil trest odnětí svobody až na tři roky.

Szijjártó také vystoupil na energetickém fóru v Moskvě. Ve svém projevu prohlásil, že Maďarsko si nadále přeje udržovat energetickou spolupráci mezi Evropou a Ruskem a jasně tak odmítl snahy rozšířit protiruské sankce na energetický sektor. Vrchní maďarský diplomat rovněž vyjádřil znepokojení nad poškozením plynovodů Nord Stream a zdůraznil nutnost zajištění bezpečnosti plynovodu TurkStream před případnými pokusy o sabotáž.

Severní trasu pro dodávky ruského plynu do Evropy představoval právě plynovod Nord Stream 1, který byl vyřazen z provozu sérií výbuchů na konci září tohoto roku, což dokládají detailní analýzy renomovaných odborníků z Uppsalské univerzity a dánského seismologického centra. Podle informací švédských vyšetřovatelů zpravodajských služeb byla pravděpodobnou příčinou záměrná sabotáž. Názory se však rozcházejí v tom, kdo by mohl být pachatelem. Zatímco například španělská ministryně energetiky Teresa Ribera z útoku obvinila Rusko, bývalý polský ministr obrany a zahraničí Radek Sikorski za provedení sabotáže na svém twitterovém profilu veřejně poděkoval Spojeným státům.

Že za výbuchy stojí Bidenova administrativa, si myslí i americký ekonom a profesor z Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs. Ten jako hlavní argumenty pro svou teorii uvádí mimo jiné radarový důkaz, že nad oblastí, kde k výbuchům došlo, v tu dobu kroužily americké vojenské vrtulníky, a také zmiňuje dlouhodobé snahy USA zabránit dostavbě a zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, který byl útokem rovněž zasažen. Poukazuje mimo jiné na vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který letos v lednu prohlásil, že pokud začne válka mezi Ruskem a Ukrajinou, tak Spojené státy nedovolí zprovoznění Nord Streamu 2. Na dotaz reportérky, jak toho plánuje docílit, vzhledem ke skutečnosti, že plynovod jakožto německý a ruský projekt nespadá pod americkou jurisdikci, šéf Bílého domu odpověděl slovy: „Tak či onak to dokážeme.“

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden navrhl obnovit dodávky plynu skrz části plynovodu Nord Stream 2, které nebyly výbuchy poškozeny. Německá diplomacie však nabídku odmítla. Koncem září tisíce Němců demonstrovaly za otevření Nord Streamu 2. 

V Česku volají po vyjednávání přímého nákupu plynu z Ruska po vzoru Maďarska a Rakouska například představitelé opozičního hnutí Česká republika na 1. místě, kteří v září svolali dvě demonstrace na Václavském náměstí v Praze, jichž se zúčastnily desítky či stovky tisíc lidí.