Předseda maďarské vlády Viktor Orbán využívá prostor, který se mu otevřel jako premiérovi momentálně předsednické země EU. Nejprve odjel na Ukrajinu, kde hovořil s prezidentem Volodymyrem Zelenským, poté odjel do Moskvy, kde vedl rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a nakonec odjel do Číny, kde rokoval s komunistickým vládcem Si Ťin-pchingem. A teď vychválil někdejší německou kancléřku Angelu Merkelovou, která vedla Německo 16 let.

Merkelová držela křeslo německé kancléřky v letech 2005 až 2021. Ze svého postu tedy odešla po čtyřech volebních obdobích, v nichž uspěla. Stalo se tak rok před vpádem ruské armády na sousední svobodnou Ukrajinu.

„Angela Merkelová jasně rozumí nejen Německu, ale celé východní střední Evropě a také Rusku. Merkelová rozumí Rusku, na rozdíl od hloupého přístupu mnoha lidí ze Západu,“ nechal se slyšet Viktor Orbán. Merkelová podle Orbána činila správně, když prosazovala politiku podle hesla, kdo spolu obchoduje, ten spolu neválčí. Zatímco řada západních politiků za tento přístup Merkelovou kritizuje, Orbán ho ocenil.

Proto si myslí, že pokud by Merkelová ještě zůstala v pozici kancléřky, k válce na Ukrajině by nedošlo. „Nikdy by se to nestalo,“ zdůraznil Orbán. A proč si to myslí? „Protože (Merkelová) má porozumění a schopnosti izolovat konflikty, které jsou pro Evropu špatné.“

Orbán v rozhovoru pro Bild taktéž uvedl, že žijeme ve zvláštní době. V době války. A nemůžeme si dovolit ji neřešit.

„Nesmíme ale zapomínat, že žijeme ve velmi zvláštní době. V době války. Domnívám se, že předsednictví Evropské unie, mám na mysli Evropskou radu, si prostě nemůže dovolit neřešit otázku, jak se přiblížit míru a zda existuje šance na ukončení války. V rámci debat o příměří. Nebo o míru. Bylo by pokrytectvím, kdyby se rotující předsednictví rady těmito otázkami nezabývalo. Takže mám silnou morální a politickou motivaci něco udělat. … Mojí motivací je, že pokud chceme něco udělat, pokud se chceme posunout od válečné politiky, od politiky podporující válku k mírové politice, tak teď je na to ten správný čas,“ vysvětloval svou snahu Orbán.

Zdůraznil, že ve válce umírají tisíce lidí a tomu je třeba stůj co stůj zabránit. Toto podle Orbána musí co nejrychleji skončit.

„Měl jsem možnost mluvit s ukrajinským i ruským prezidentem. Věřte, že příští dva tři měsíce budou mnohem brutálnější, než si myslíme. Ukrajinci jsou optimističtější, protože mají spoustu nových, kvalitních zbraní a budou je používat. Energie, které budeme čelit na obou stranách, bude tedy jiná než minulý měsíc. Chceme-li my Evropané méně trpět ve stínu války, musíme jednat hned,“ varoval.

Orbán má za to, že ve válce na Ukrajině spolu musí hovořit pět hlavních aktérů – Ukrajina, Rusko, USA, Čína a EU. A tady to maďarský premiér vidí tak, že Čína má mírový plán a Američané prosazují pokračování války. A EU jen kopíruje americkou pozici. To se podle předsedy vlády sídlící v Budapešti musí změnit. A až budou Čína, Spojené státy a EU prosazovat mír, bude také pro Rusy a Ukrajince snazší dospět k míru. Orbán o tom nepochybuje,  Nechce však spekulovat o tom, jak přesně bude tento mír vypadat, zda Ukrajinci přijdou o nějaké území. To, jak se domluví, je podle Orbána na Ukrajincích a Rusech.

„Není mým úkolem říkat, kdo je dobrý a kdo špatný. Situace je jasná. Putin a Rusko zahájili invazi na Ukrajinu, ale nechci se nechat soudit podle toho, kdo za co může a podobně. Mým úkolem je soustředit se na to, jak můžeme budovat mír. Lidé, my, svět, chceme mír. Přestaňte se navzájem zabíjet,“ žádal Orbán s tím, že na Evropu dopadá válka na Ukrajině mnohem víc než na Američany, kteří jsou od ní dost daleko.

Problém je podle Orbána v tom, že v tuto chvíli nechtějí ani Rusové ani Ukrajinci uzavřít příměří, neboť obě strany jsou přesvědčeny, že příměří té druhé straně poskytne čas, aby posbírala síly k dalším útokům. Orbán v této souvislosti upozornil, že když se na to podíváme realisticky, musíme uznat, že Rusko má víc sil a je tedy jasné, že „nemůže prohrát“.

Expert na zahraniční politiku Thomas Jäger z univerzity v Kolíně nad Rýnem prohlásil, že Orbán takto mluví o Merkelové pouze z pragmatických důvodů. Aby se sám pokusil vymanit z izolace v rámci EU.

Thomas Jäger se netají tím, že na Merkelovou hledí kriticky.

„Tím, že učinila Německo závislým na ruské energii a zredukovala Bundeswehr na hranici slabosti, také posílila Putinovo vnímání, že Německo je země v kulturním úpadku,“ podotkl.

A mezitím Rusové na Ukrajině dál rozsévají smrt.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruská řízená střela Kh-101 zasáhla dětskou nemocnici v centru Kyjeva. Došlo k tomu během širší vlny ruských útoků zaměřených na kritickou ukrajinskou infrastrukturu během 8. července. A Rusové podle washingtonského institutu o útoku lžou, aby od svého zvěrstva odvrátili pozornost. Moskva zkrátka a dobře říká věci, které jsou v rozporu s dostupnými důkazy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ruské síly se zaměřily na obytnou a další civilní infrastrukturu v Kyjevě, Dněpru, Kryvym Rohu, Slovjansku a Kramatorsku.

„Záběry pořízené kolemjdoucím v Kyjevě ukazují sekundu předtím, než ruská střela zasáhla dětskou nemocnici Ochmatdyt – největší ukrajinskou dětskou nemocnici, která denně léčí tisíce pacientů včetně dětí s rakovinou. Na záběrech je jasně vidět jediná střela letící po ostře klesající trajektorii, než se dostala do kontaktu s budovou nemocnice. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) provedla předběžné vyšetřování místa výbuchu a dospěla k závěru, že ruské síly použily k zásahu nemocnice střelu Kh-101,“ uvedl ISW.

Ukrajinské ministerstvo vnitra v době vydání této publikace potvrdilo 22 mrtvých a 74 zraněných v Kyjevě a 11 úmrtí a 64 zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Zelenskyj oznámil, že Ukrajina v reakci na tyto ruské údery svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN). Rusko je v současné době prezidentem Rady bezpečnosti OSN.

Rusové tvrdí, že Ukrajinci v dětské nemocnici ukrývali rakety a nemocnici si zničili sami. Ruské ministerstvo obrany (MO) tvrdilo, že dostupné záběry „jasně potvrzují“, že padající ukrajinské rakety protivzdušné obrany poškodily civilní objekty v Kyjevě.

A ruský prezident Vladimir Putin vede rozhovory s indickým premiérem Modim.

„Modi přistál v Moskvě několik hodin poté, co Rusko v pondělí zahájilo masivní palbu zaměřenou na města po celé Ukrajině, která zabila více než tři desítky lidí a těžce poškodila dětskou nemocnici v Kyjevě, což vyvolalo odsouzení ze strany vlád v Evropě a Severní Americe,“ uvedl server Kyiv Post.

Ze Spojených států v pondělí směrem k indickému premiérovi zaznělo, „aby při svých rozhovorech s Putinem jasně řekl, že jakékoli řešení konfliktu na Ukrajině musí být takové, které respektuje Chartu OSN s ohledem na územní celistvost Ukrajiny“.

Indie je součástí uskupení Quad s USA, Japonskem a Austrálií, které se staví proti rostoucí smělosti Číny v Asii. Ale zároveň se Indie stala hlavním odběratelem ruské ropy a poskytla Rusku exportní trh. Podle údajů o sledování komodit sestavených Centrem pro výzkum energie a čistého ovzduší se indický meziměsíční dovoz ruské ropy „v květnu zvýšil o osm procent, na nejvyšší úroveň od července 2023“.