„Podle citované databáze z Marylandské univerzity bylo v Ruské federaci v letech 1991 až 2016 spácháno 2 111 teroristických činů, při nichž bylo 4 197 lidí zabito a raněno 7 278 lidí. Stejný zdroj uvádí, že ve Francii bylo za toto období spácháno 1 277 teroristických akcí, při nichž bylo zavražděno 328 lidí a 1 066 jich bylo zraněno. Rozdíl je patrný na první pohled. Také povaha terorismu v Rusku a ve Francii se trochu liší: v obou případech je aktuální vlna spojena především s náboženským fanatismem, tedy džihádistickým fundamentalismem, v Rusku je ale větší podíl separatistických motivů – byť ani Korsika není zrovna klidný region,“ podotýká Krejčí v rozhovoru pro První zprávy.cz

Přesto se domnívá, že existuje jedna věc, která nedělní volby ovlivní víc než terorismus. Krejčí poukazuje na údajné zasahování francouzských úřadů do předvolební kampaně. Nestalo by se to prý poprvé. Krejčí upozornil na kauzu někdejšího šéfa Mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strausse-Kahna. To byl podle něj velmi silný levicový prezidentský kandidát, jenž byl ovšem v roce 2011 zatčen v New Yorku a obviněn z toho, že sexuálně obtěžoval pokojskou v jednom z hotelů.

„Díky tomuto zásahu se prezidentem stal bezradný François Hollande. Asi už nikdy nezjistíme, jak se odehrála ona příhoda v hotelu, která Strauss-Kahna politicky zničila. Zjevně se to někomu nejen hodilo, ale i zalíbilo,“ připomíná Krejčí. Strauss-Kahn nakonec nebyl odsouzen, dohodl se s pokojskou na mimosoudním vyrovnání.

Celý rozhovor najdete zde.

V této kampani čelí obviněním pravicový expremiér Francois Fillon a nacionalistka Marine Le Penová, což podle Krejčího pomohlo do té doby nepříliš známému kandidátovi levice až středu Emmanuelu Macronovi. Komu to prospívá? Krejčí podotýká, že Macron je silným zastáncem EU, Fillon volá po reformě Unie a Le Penová po její reformě či po jejím zničení. Radikálně-levicový kandidát Jean-Luc Mélanchon se s EU také příliš nemazlí.

Svou roli ve francouzských volbách sehraje ještě jedna okolnost, totiž slábnoucí Spojené státy, které se pod 45. prezidentem USA budou starat v podstatě samy o sebe.

„Jean-Luc Mélenchon, François Fillon a Marine Le Penová představují hledání role Francie v nové, postamerické Evropě. Když se podíváte na předvolební průzkumy, jejich souhrnné preference daleko převyšují Macronovu obhajobu establishmentu. Macronovci mohou uspět, protože je nálada proti establishmentu rozštěpena díky ideologiím. Hledání alternativy probíhá mezi socialisty, konzervativci i v rámci nové pravice a ústí do odlišných doporučení. Dříve či později ale uspěje. To není nacionalismus, alespoň zatím ne. Je to jen snaha obnovit fungující národní stát, který současný koncept Evropské unie nemůže nahradit. Takové je poselství francouzských prezidentských voleb směřující do ostatních evropských států i do Bruselu,“ uzavírá Krejčí.